Top banner
zpět na homepage
Raketový štít
Kategorie: Herní politiky EU

Společná obrana států EU proti raketovým útokům

Protiraketovým/raketovým štítem se obecně rozumí zařízení, jehož primární funkcí je ochrana určitého území před raketovým útokem. O takovýchto zařízeních, rozmístěných ať už na zemi, ve vzduchu, na vodě, či ve vesmíru se spekuluje již od počátku studené války. O technologické dosažitelnosti těchto systémů se však začalo uvažovat teprve na počátku 80. let 20. století. Do dnešní doby však není žádné území na světě chráněno spolehlivým protiraketovým systémem.

Evropská unie v současnosti neplánuje vývoj protiraketového štítu. Přesto se dva projekty Evropy týkají.

Prvním z nich byl americký projekt National Missile Defense (NMD), jehož dva komponenty měly být rozmístěny na území dvou členských států Unie – radar v České republice a raketová základna v Polsku. Rozhovory však probíhaly na dvoustranné úrovni obou členských států s USA a s EU primárně nesouvisely. Navíc byl projekt americkou stranou v roce 2009 pozastaven.

Druhý projekt je společným projektem NATO. Jedná se o systém aktivní obrany bojiště (Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence – ALTBMD), který má v budoucnu chránit území států NATO a jejich jednotky v zahraničí.

rakety

Vzhledem k existující spolupráci mezi NATO a EU, vyjádřené dohodou s názvem Berlin plus z prosince 2002, je systém NATO, který má dosáhnout plné funkčnosti po roce 2020, potenciálně použitelný i pro obranu Evropské unie. Berlin plus totiž umožňuje státům EU používat kapacity NATO v případě, že NATO samotné odmítne zasáhnout. Tím NATO potvrzuje svou klíčovou roli pro raketovou obranu zemí Evropské unie. Spolupráce však nyní vázne kvůli sporu Kypr – Turecko. Turecko, jehož jednotky jsou od roku 1974 rozmístěny na severu Kypru, Kyperskou republiku neuznává a blokuje přístup Kypru (tj. ve skutečnosti EU jako celku) k informacím NATO. Kypr, který není v NATO, ale je členem Evropské unie, na oplátku blokuje jednání Rady, a tak spolupráce mezi NATO a EU vázne.

Na jednu stranu by bylo ekonomicky výhodnější sjednotit americký projekt NMD a projekt Severoatlantické aliance ALTBMD, ale vzhledem k citlivosti a hloubce problému mezi Kyprem a Tureckem a na něj navázanou vrtkavou spoluprací mezi EU a NATO se nabízí ještě jedno řešení – vybudování vlastního protiraketového štítu. Štít by sloužil k obraně členských států proti útokům balistických střel. V případě zlepšení spolupráce s NATO (díky vyřešení vztahů Kypr – Turecko) by mohl být také navázán na protiraketový štít budovaný NATO. Rychlé vybudování štítu by zajistilo členským státům relativně rychle nezávislou obranyschopnost a také mezinárodní prestiž. Státy EU by celkově mohly díky tomuto projektu dosáhnout silnější vyjednávací pozice na mezinárodní scéně a stát se lídrem v určitých technologických oblastech, souvisejících s jeho vývojem. Na druhou stranu by se jednalo o ekonomicky náročný projekt (jehož potenciální funkčnost je navíc sporná) spojený s rizikem zhoršení vztahů s Ruskem, které je velmi skeptické a podezřívavé vůči jakékoli snaze o protiraketovou obranu ve svém sousedství.

Další informace:

Ministerstvo obrany ČR: Co je protiraketová obrana (česky)
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7749
Natoaktual: Protiraketová obrana: Kolik systémů pro Evropu? (česky)
http://www.natoaktual.cz/protiraketova-obrana-kolik-systemu-pro-evropu-fr3-/na_analyzy.asp?c=A060720_085733_na_analyzy_m02
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.