Top banner
zpět na homepage
Celní unie
Kategorie: Herní politiky EU

Celní unie: Jednotná celní politika mezi státy EU

Ustavením celní unie mezi s sebou státy EU odstranily celní poplatky a stanovily společný celní sazebník vůči nečlenským zemím Unie. Celní unie je po zóně volného  obchodu, na kterou navazuje, druhým stupněm ekonomické integrace (třetím je společný trh a čtvrtým,  nejvyšším stupněm ekonomické integrace pak hospodářská a měnová unie). Celní unie představuje základní kámen při budování společného trhu a tím naplňování závazku na vytvoření volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu (tzv. 4 svobody stanovené ve Smlouvě o EHS roku 1958) jako nezbytného předpokladu vzniku hospodářské a měnové unie. Vytvořením celní unie (roku 1968) se tak v praxi uskutečňuje svoboda pohybu zboží mezi členskými státy a společná obchodní politika členských zemí vůči zemím nečlenským.

bariery

V celní unii jsou celní poplatky, kvóty a jiné překážky volného obchodu mezi zúčastněnými zeměmi odstraněny a je stanoven jednotný celní sazebník uplatňovaný při obchodu s nečlenskými zeměmi, vytvořena příslušná legislativní opatření a dohodnuta společná obchodní politika vůči nečlenským zemím. V rámci celní unie si tak dovozce z nečlenské země už nevybírá zemi, která má nejnižší cla, protože v celní unii mají členské státy jednotný celní sazebník.

Před zavedením zóny volného obchodu a následného vzniku celní unie existovaly mezi ekonomikami evropských států významné překážky obchodu ve formě cel (poplatek vybíraný státem při přepravě cizího zboží přes jeho státní hranice) a kvót (stanovené množství zboží, které daná země povolí, aby vstoupilo na její  trh či bylo vyvezeno do zahraničí). Navíc každá ze členských zemí uplatňovala vlastní obchodní politiku vůči ostatním zemím. Hlavním smyslem těchto obchodních bariér byla snaha zemí chránit vlastní trh před zahraniční konkurencí. Jejich odstranění v rámci vnitrounijního trhu vede k vytvoření většího trhu pro odbyt výrobků, nicméně znamená také nutnost vypořádat se s větší konkurencí. Tímto jsou tedy producenti nuceni zefektivnit či více specializovat svou výrobu, což ve výsledku umožní zlepšit jejich postavení v rámci evropského trhu. Na druhou stranu účast v celní unii znamená pro jednotlivé země do značné míry ztrátu kontroly nad tvorbou vlastní celní politiky. Po vstupu do celní unie navíc čelí problémům také lokální producenti, kteří se svou efektivitou nemohou měřit s nadnárodními konkurenty.

V současné době představuje EU jednotné celní území se společným celním zákoníkem Společenství. Zrušily se pravidelné celní kontroly zboží mezi členskými zeměmi, tyto zůstaly pouze na vnějších unijních hranicích. Státy EU sice clo ani žádné další dávky či poplatky při dovozu nebo vývozu zboží v případě vnitrounijního obchodu neuplatňují (netýká se však daní), musí však zboží pravidelně vykazovat (administrativně zaznamenávat obrat, množství, druh zboží apod.).

Většina celních příjmů směřuje do společného rozpočtu EU a tvoří jeden z tzv. vlastních  zdrojů rozpočtu. Protože se většina obchodních aktivit zemí EU odehrává mezi nimi navzájem a také proto, že se v mezinárodním obchodě celní sazby postupně snižují, představuje výnos z cel v rámci rozpočtu EU klesající položku.

Hlavním účelem celní unie je další prohlubování integrace mezi státy Unie, zvýšení objemu zahraničního obchodu uvnitř EU a zvyšování produktivity místních podniků, které těží z rovného konkurenčního prostředí v rámci velkého společného trhu, bez nutnosti placení cel. Kritici ale poukazují na devastující vliv této politiky na regionální nekonkurenceschopné producenty a nemožnost státní pomoci takovým producentům. Jinými slovy výrobci, kteří byli dříve na trhu své země díky ochraně celních bariér úspěšní, mohou mít po hození do moře jednotného evropského trhu velké problémy obstát proti jiným výrobcům, kteří mají náskok například díky modernějším výrobním technologiím, většímu vlivu na trhu apod. (velkou výhodu však může představovat levnější pracovní  síla anebo odlišné klimatické podmínky). Tito kritici se vyslovují za zrušení jednotných cel a obnovení bývalého systému, kdy si každý stát určuje vlastní cla. Poukazují na to, že by takovéto zrušení nemuselo nutně vést ke zvyšování (znovuzavádění) cel mezi státy EU.

Odkazy:

Businessinfo.cz: Jednotný vnitřní trh - Volný pohyb zboží (česky)
http://www.Businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/jednotny-vnitrni-trh-volny-pohyb-zbozi/1000521/10921/
Celní správa ČR (česky)
http://www.celnisprava.cz
Businessinfo.cz: Společná obchodní politika EU - Obchodně politická opatření (česky)
http://www.Businessinfo.cz/cz/clanek/spolecna-obchodni-politika-eu/obchodne-politicke-opatreni/1001599/42344/#b11
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.