Top banner
zpět na homepage
Minimální mzda
Kategorie: Herní politiky EU

Jednotná minimální mzda ve všech státech EU

Problematika minimální mzdy spadá výlučně do kompetence vlád členských zemí. Podle výzkumu, který prováděl Eurostat, je minimální mzda legislativně stanovena ve 21 z 27 členských států. Minimální mzda byla zavedena nejdříve v Nizozemí (v roce 1969), pak ve Francii (1970), Lucembursku (1973), Portugalsku (1974), Belgii (1975), Španělsku (1980), Řecku (1991), Velké Británii (1999) a Irsku (2000). Z nových členských zemí byla první Malta (1974). Následovalo Maďarsko (1988), Rumunsko, Bulharsko (1990), Česká republika a Slovensko (tehdy ještě ve společném státě), Estonsko, Litva, Lotyšsko (1991), Slovinsko (1995) a Polsko (2003). V šesti zemích Evropské unie (Dánsko, Finsko, Švédsko, Rakousko, Německo a Itálie) není minimální mzda zavedena vůbec.

minimani_mzda

Nejen mezi původními členy Unie (vesměs západoevropské státy) a novými členy, ale i uvnitř původních 12/15 států existují značné rozdíly ve výši minimálních mezd. Tyto rozdíly jsou patrné nejen v absolutní hodnotě jako takové, ale také při přepočtu na kupní sílu. Jednotlivé státy se různí také v poměru pracujících, kteří tuto mzdu pobírají. Nejvyšší minimální mzdu ze všech zemí Evropské unie má stabilně Lucembursko, nejnižší Rumunsko (více než desetkrát nižší).

mapa_min_mzdy_2012

Zdroj: eurostat.ec.europa.eu

V EU již dlouhou dobu probíhá debata, zda zavést právně závaznou jednotnou minimální mzdu pro všechny členské státy, založenou například na určeném závazném poměru k HDP dané členské země. Pozitivem zavedení jednotné minimální mzdy by byla zejména její sociální funkce z hlediska zlepšování pracovního postavení a sociálních jistot zaměstnanců. Její zavedení by mohlo také přispět ke snadnějšímu a efektivnějšímu volnému pohybu osob, jakožto jedné ze čtyř základních svobod EU (volný pohyb osob, služeb, kapitálu a zboží). Výrazný rozdíl zvýhodňující minimální mzdu před sociálními dávkami pak představuje důležitý motivační prvek při snižování nezaměstnanosti; občané jsou ochotni vykonávat práci, kterou by jinak nikdo nedělal, protože se jim to vyplatí více než pobírat nižší sociální dávky.

Odpůrci stanovení minimální mzdy zákonem upozorňují na možný efekt zdražování pracovní síly, což může deformovat trh práce a brzdit podnikání. Příliš drahá pracovní síla neumožňuje rozvoj kratších pracovních úvazků a práce pro více zaměstnavatelů je mnohem komplikovanější. Minimální mzda je také úzce propojena se sociálními dávkami životní podpory, tzn. že zvýšení minimální mzdy zvedá i veškeré další sociální příspěvky. V současné době ale v Evropě převažuje trend spíš nižších sociálních dávek a vyšší motivující minimální mzdy. Právě sociální dávky patří k velmi ožehavým tématům představujícím významnou překážku přijetí jednotné minimální mzdy EU, stejně jako dohoda na stanovení výše jednotné minimální mzdy, což je spojeno s problémem rozdílné hospodářské úrovně zejména mezi dosavadními a novými členy. V současné době proto otázka jednotné minimální mzdy v rámci EU zůstává stále předmětem dlouhodobé diskuze a její prosazení v krátkodobém či střednědobém horizontu je spíše nepravděpodobné.

Odkazy:

Měšec.cz: Minimální mzda: ano, či ne? (česky)
http://www.mesec.cz/clanky/minimalni-mzda-ano-ci-ne/
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Informace o minimální mzdě (česky)
http://www.mpsv.cz/cs/4973
Eurostat: Minimum Wages in January 2009 (anglicky)
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-QA-09-029/EN/KS-QA-09-029-EN.PDF
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.