Top banner
zpět na homepage
Zemědělské kvóty
Kategorie: Herní politiky EU

Limity na zemědělskou produkci v rámci EU

Společná zemědělská politika (SZP) je nejstarší a v současnosti druhou nejnákladnější politikou EU. Na její provoz je ročně vynakládána zhruba třetina unijního rozpočtu. Svým charakterem by měla napomáhat k rozvoji zemědělství, zajišťovat dostatečnou životní úroveň zemědělců, zabránit vylidňování venkova a zabezpečit dostatečné množství potravin pro obyvatelstvo za přiměřené ceny.

SZP stojí na principu přímých dotací a intervenčních nákupů (klesne-li cena produktu na vnitřním trhu pod určitou garantovanou cenovou úroveň, tento produkt začne být za tuto garantovanou cenu státy vykupován).

zemed_kvoty

Zemědělský sektor EU se potýká s výraznou nadprodukcí, tzn., že vyprodukuje víc, než je EU schopna využít. Navíc jsou ceny na unijním zemědělském trhu daleko vyšší než na světových trzích, což představuje významnou překážku konkurenceschopnosti evropských zemědělců na mimounijních trzích (lidé si spíše koupí levnější zboží/potraviny). Proto byly stanoveny tzv. zemědělské kvóty, sloužící (původně) zejména k omezování množství určitých zemědělských surovin (hlavně cukr, mléko, škrob) přicházejících z členských států na vnitřní trh EU. Většina kvót určuje maximální množství výrobků, pro které EU garantuje onu domluvenou cenovou hladinu, produkci tedy přímo neomezují. Pouze stanovují, jaké množství zemědělského produktu, např. masných krav, získá dotaci (finanční podporu státu). Jinými slovy, chovatel může mít masných krav kolik chce, ale dotaci získá jen na část z nich. Tvrzení, že se krávy budou muset porážet kvůli kvótě, jsou tak naprosto nesmyslná.

Při nadprodukci může zemědělec čerpat prostředky ze své přidělené dotace pro následující rok anebo distribuovat svůj produkt za tržní cenu bez dotací.

Některé kvóty však produkci přímo omezují (mléko, bramborový škrob a svým způsobem i cukr) a za jejich překročení se platí pokuta.

Výše kvót se stanovuje individuálně pro tu kterou zemi na základě dlouhodobých údajů o domácí spotřebě a výrobním potenciálu země (výrobní potenciál odkazuje na charakter produkce státu, tzn. průměrný objem produkce, její kvalita, geografické a klimatické podmínky apod.). V současné době existují kvóty pro mléko, cukr, isoglukózu, bramborový škrob a tabák. Na základě kvót získává zemědělec různé finanční podpory.

Smyslem SZP a zemědělských kvót však není jen omezit nadprodukci. Dalším významným efektem je lepší kontrola unijní zemědělské výroby, potravinová soběstačnost, poskytnutí záruk odbytu zemědělských produktů a finanční jistoty evropským zemědělcům (EU garantuje stabilní ceny, poskytuje za určitých podmínek zemědělcům finanční kompenzace, pokud např. nejsou schopni své drahé zemědělské produkty prodat nebo jinak využít bez ztráty na zisku). To vše ale stojí značné finanční prostředky. Zvýhodnění evropští zemědělci pak také výrazně deformují světový trh s potravinami, jelikož unijní dotované potraviny jsou exportovány za cenu pod svými výrobními náklady, což značně komplikuje pozici malých zemědělců především v rozvojových krajinách, kteří této cenové politice mohou jen stěží konkurovat.

Zůstala-li by Společná zemědělská politika v platnosti i po zrušení zemědělských kvót, téměř okamžitě by se zvýšila finanční náročnost této politiky. V EU by se nejspíše výrazně zvýšilo množství zemědělské produkce, kterou by s  ohledem na její vysokou výrobní cenu musela EU plošně dotovat ze svého rozpočtu. SZP by se stávala stále více závislou na dotacích. Daly by se očekávat taky silné protesty z rozvojových zemí, ve kterých by zemědělci stěží mohli konkurovat dotovaným evropským produktům.

Tato politika patří k těm nejkritizovanějším v Unii. Její projevy, například na jednu krávu jde mnohem více peněz z rozpočtu EU než na jednoho studenta (ti jsou ale podporováni především z rozpočtů členských zemí), nemožnost dovozu levných potravin z rozvojových zemí atd., vyvolávají kritiku na mnoha místech. Podle některých názorů je tato politika škodlivá pro EU i okolní svět a je třeba ji zrušit. Hrozí však nebezpečí závodů v dotování zemědělství jednotlivými státy. Tomuto riziku by se v rámci rušení této agendy muselo bránit dohodou mezi členskými státy, jež by podobné praktiky omezila.

Odkazy:

Businessinfo.cz: Společná zemědělská politika Evropské unie (česky)
http://www.Businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/spolecna-zemedelska-politika-evropske/1000521/4234/
Euroskop.cz: Politiky EU - Zemědělská politika (česky)
https://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/
Europa.eu: Politiky a činnosti – Zemědělství (česky)
http://europa.eu/pol/agr/index_cs.htm
Euractiv.cz: Reformy Společné zemědělské politiky (česky)
http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/link-dossier/reformy-spolen-zemdlsk-politiky
Euractiv.cz: Společná zemědělská politika EU a její dopad na chudé obyvatele v rozvojových zemích (česky)
http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/clanek/spolecna-zemedelska-politika-eu-a-jeji-dopad-na-chude-obyvatele-v-rozvojovych-zemich-009236
Euractiv.cz: Reformy Společné zemědělské politiky
http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/link-dossier/reformy-spolen-zemdlsk-politiky
Euroskop.cz: Zemědělství
http://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.