Top banner
zpět na homepage
Genové inženýrství
Kategorie: Herní politiky EU

Výroba a prodej geneticky modifikovaných potravin

Genové inženýrství (též genetické inženýrství, genové modifikace nebo technologie rekombinantní DNA) je soubor postupů, při kterých dochází k zásahu do DNA organismu s cílem dát mu nové vlastnosti. V DNA jsou nahrazeny, vymazány, aktivovány nebo deaktivovány určité geny nebo je do ní vnesen gen z příbuzného, ale i zcela nepříbuzného organismu. Vzniklý organismus se nazývá geneticky modifikovaný organismus (GMO). Jeho uměle upravené geny se mohou, ale nemusí přenášet na potomstvo.

Pomocí genových modifikací vzniká organismus s vlastnostmi, které by přirozeným vývojem nebo křížením nezískal a díky kterým je lépe využitelný v lékařství, vědě, průmyslu či potravinářství – například rostlina, která je odolná proti plísni, živočich, který rychleji roste, nebo bakterie, která produkuje užitečnou látku.

Široce rozšířené je použití GMO v lékařství, kde geneticky modifikované (GM) bakterie produkují léky, například inzulín nebo lidský růstový hormon. Neocenitelné jsou GMO ve vědě, slouží ke studiu funkce genů, výzkumu chorob a k vývoji léků. GMO určené pro průmyslové využití buď produkují užitečnou látku (často se jedná o GM bakterie), nebo mají změněné složení, aby se lépe zpracovávaly (např. brambory se správným složením škrobu) a šetřily tak energii a životní prostředí. Využití GMO v potravinářství pak vzbuzuje největší kontroverze, protože GM plodiny nebo živočichové jsou určeni k lidské konzumaci.

geny

Genetické modifikace pro potravinářství zahrnují například:

  • odolnost vůči herbicidům a škůdcům. Takto modifikovanou rostlinu není třeba tolik chemicky ošetřovat, zemědělec ušetří a má vyšší úrodu.
  • odolnost vůči suchu, menší nároky na kvalitu půdy atp. Rostlina dobře roste i na méně kvalitních půdách, má menší nároky na hnojivo a zavlažování, dává vyšší výnosy.
  • obsah zdraví prospěšných látek. Některé modifikace způsobují zvýšení obsahu zdraví prospěšných látek v plodině (např. vitaminů), další se pak zaměřují na trvanlivost, lepší chuť či vzhled.
  • rychlejší přírůstky u zvířat. Takto modifikovaná zvířata rychleji přibývají na váze a dříve dorostou do jateční velikosti.

Za hlavní rizika související s geneticky modifikovanými organismy je možno považovat především obecné riziko pro životní prostředí a možné ohrožení lidského zdraví. V prvním případě je tu riziko nekontrolovatelného křížení běžných a geneticky modifikovaných odrůd, riziko vzniku plevelů odolných vůči herbicidům či narušení přirozené rovnováhy v přírodě. Pokud se jedná o možný vliv geneticky modifikovaných organismů a výrobků z nich na zdraví lidí, patří mezi nejdůležitější a nejreálnější rizika vznik alergií.

Nabídka geneticky modifikovaných organismů a potravin, které je obsahují, podléhá přísným pravidlům. Ta spočívají především v přesném a viditelném označování takto upravených výrobků a v jejich odděleném prodeji.

Na úrovni Evropské unie je třeba rozlišovat dvě hlavní otázky: volný pohyb GMO v rámci společného trhu (nové plodiny schvaluje Evropská komise a toto rozhodnutí je pak závazné pro všechny členské země) a možnost volby jednotlivých členských zemí povolit nebo zakázat pěstování GMO na svém území. Povšimněme si, že v prvním případě jde o pohyb GMO, v druhém o pěstování.

V EU byla do této chvíle schválena k volnému využití v rámci potravinového trhu geneticky modifikovaná sója a kukuřice, přičemž pro přípravu pokrmů je možné použít olej z geneticky modifikované řepky olejné a olej z geneticky modifikovaných bavlněných semen. V roce 2010 bylo schváleno komerční použití brambor Amflora a nových geneticky upravených typů kukuřice firmy Monsanto, ale pro silný odpor veřejnosti a hlavně ekologických organizací není jejich rozšíření velké a ploch osetých GM plodinami ubývá.

Za přílišnou opatrnost vůči genetickým modifikacím je Evropský blok stále kritizován globálními velmocemi v oblasti GMO v čele s USA, Brazílií, Argentinou, Indií nebo Čínou. Přehnaně opatrný postoj může mít za následek závratné ekonomické dopady a zaostávání EU v produkci potravin, vědě i vývoji a aplikaci nových technologií v zemědělství a průmyslu.

Zastánci genetického inženýrství na úrovni evropské politiky se obecně snaží o to, aby EU začala směřovat k centralizaci pravidel pro použití GMO a zároveň se stavěla otevřeněji k použití GMO v potravinářství a výzkumu. Odpůrci této politiky se naopak snaží nechat pravomoc o rozhodování o pěstování GMO na svém území na rozhodnutí jednotlivých států a obecně přistupují k využití GMO velmi obezřetně až negativně.

Odkazy:

Euractiv.cz: Unie chce povzbudit pěstování geneticky upravených plodin (česky)
http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/clanek/unie-chce-povzbudit-pestovani-geneticky-upravenych-plodin-007449
Agris.cz: Přínosy z pěstování GM plodin (česky)
http://www.agris.cz/clanek/165153
Petr Havel - Spíše než rizik z GMO bychom se měli bát některých normálních potravin (česky)
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-havel.php?itemid=7587
Greenpeace.cz: Genetické modifikace (česky)
http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace
European Commission: Genetically Modified Food and Feed (anglicky)
http://ec.europa.eu/food/food/biotechnology/index_en.htm
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.