Top banner
zpět na homepage
Monitoring občanů
Kategorie: Herní politiky EU
Monitoring občanů
Kategorie: Herní politiky EU

Jednotné identifikační čipové karty pro všechny občany EU

Pojem monitoring občanů zahrnuje soubor opatření, principů a nástrojů, jimiž lze sledovat chování, komunikaci a pohyb občanů. Monitoring občanů zpravidla obnáší sledování jejich komunikace s ostatními, tedy například pošty (včetně elektronické), schůzek, účasti na různých akcích, spojení s ostatními osobami. Dále je možné monitorovat pohyb lidí v prostoru, používání dopravních prostředků, adres, na kterých se vyskytují. Dalšími významnými elektronickými stopami jsou údaje o spotřebním chování, tedy například nákupy, používání platebních karet, vyhledávání výrobků a služeb.

Množství cenných údajů je uloženo v různých registrech, tedy například v registru zdravotních pojišťoven, registru podnikatelských subjektů, registru policie a trestního rejstříku a registru majetku. Protože by spojením takových údajů mohl někdo získat komplexní a tudíž i citlivý obraz určité osoby, je spojování takových databází omezeno zákonem (v ČR je to zákon č. 256/1992 Sb., resp. nový zákon 101/2000 Sb.). Na úrovni EU je to například Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (CETS No. 108).

monitoring

V praxi však k různým spojováním databází dochází, například banky sdílejí údaje o příjemcích půjček, Česká televize získala v roce 2007 seznam adres příjemců elektrické energie od firmy ČEZ, aby mohla oslovit tyto subjekty ohledně placení koncesionářských poplatků.

Fakt, že je náš život protkaný elektronickýma očima a že údaje o nás jsou uložené v desítkách různých registrů a databází, většinou vyjde najevo v podobě nějakého skandálu. Monitoring občanů je však součástí našeho každodenního života. Ve většině případů jeho motivací není slídění po pikantním soukromí jedinců ani odhalování tajných agentů, ale celkem praktická ochrana majetku, zajištění bezpečnosti, ekonomické úspory nebo zlepšování kvality služeb.

V rámci EU je ochrana osobních údajů definována jako jedno ze základních práv v Listině základních práv Evropské unie. Osobním údajem se zde rozumí jakákoli informace, která může přímo či nepřímo identifikovat konkrétní osobu (např. jméno, telefonní číslo, e-mailová adresa, bydliště, datum narození).

Občan EU tedy má právo:

  • být jasně a srozumitelně informován, že jeho osobní údaje jsou zpracovávány
  • na přístup ke svým údajům
  • opravit jakýkoli nesprávný nebo neúplný údaj
  • v některých případech odmítnout zpracování údajů na základě zákonných důvodů
  • nebýt vystaven rozhodnutí zaměřenému na posouzení určitých osobních aspektů, které se ho týkají (například výkonu v práci, úvěruschopnosti, spolehlivosti a chování), přijatém prostřednictvím automatizovaného zpracování údajů
  • obdržet od správce údajů kompenzaci za vzniklou újmu atd.

V případě porušení těchto práv může každý občan podat žádost na příslušný národní Úřad pro ochranu osobních údajů, který existuje ve všech členských státech. V rámci EU má na starosti dohled nad tím, jak orgány a instituce Unie nakládají s osobními údaji fyzických osob, Evropský inspektor ochrany údajů, který funguje od roku 2004.

V souvislosti s tímto tématem probíhá dlouhodobá diskuse ohledně možného zavedení jednotných identifikačních karet občana EU, které by umožňovaly jeho snadnou identifikaci pomocí celoevropské databáze. Na národní úrovni tento systém elektronických funguje například v Estonsku, kde za pomoci této karty mohou občané volit, převádět peníze, vybrat předpis u doktora, vidí veškeré informace, které o nich úřady evidují atd. Jakýkoli pokus o přístup k těmto citlivým informacím nutně zanechá elektronickou stopu a je přísně trestán.

Zavedení tohoto opatření by mohlo přispět k potírání mezinárodního zločinu v rámci EU a ke snadnější kontrole v rámci schengenského prostoru. Riziko zneužití takovéto (potenciálně) obrovské databáze, jakožto i možné náklady na její zavedení však vyvolávají značné kontroverze. Vznik jednotné evropské databáze by jistě měl za následek důslednější kontrolu nad občany EU, která by byla v některých státech (například Velká Británie) nejspíš velmi nepopulární. Na druhou stranu by však ochrana a dohled nad takto velkou databází byl důslednější, na rozdíl od v současné době existujících menších a nepropojených databází. Všeobecně se dá vznik jednotné databáze vzhledem k současným trendům dlouhodobě očekávat.

Odkazy:

Evropská komise: Ochrana osobních údajů v EU (česky)
http://ec.europa.eu/justice/data-protection/index_cs.htm
Úřad na ochranu osobních údajů ČR (česky)
http://www.uoou.cz/
Euroskop.cz: Evropský inspektor ochrany údajů (česky)
http://www.euroskop.cz/88/sekce/evropsky-inspektor-ochrany-udaju/
European Commission: Data protection in the EU (anglicky)
http://ec.europa.eu/justice_home/fsj/privacy/index_en.htm
European Parliament: Data Protection. A Guide for Users (anglicky)
http://www.europarl.europa.eu/pdf/data_protection/guide_en.pdf
Michal Černý: Estonsko jako vzor v eGovernmentu
http://www.dsl.cz/clanek/2750-estonsko-jako-vzor-v-egovernmentu
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.