Top banner
zpět na homepage
Silný parlament
Kategorie: Herní politiky EU

Silný parlament

Evropský parlament (EP) je volen občany Evropské unie, aby zastupoval jejich zájmy. Jeho počátky sahají do 50. let 20. století a do období vzniku zakládacích smluv. Od roku 1979 jsou jeho členové přímo voleni občany, které zastupují. Z nevoleného tělesa, které mělo pouze konzultační funkce, se tak během půlstoletí vyvinula jedna z nejvlivnějších institucí Evropské unie.

evropsky_parlament

Volby do EP se konají každých pět let a právo volit má každý občan EU, který je registrován jako volič. Parlament tedy vyjadřuje demokratickou vůli občanů Unie (asi půl miliardy lidí) a zastupuje jejich zájmy v debatách s ostatními institucemi EU i navenek. Současný 7. Evropský parlament, zvolený v červnu 2009, má 736 členů ze všech 27 zemí EU. Asi jednu třetinu členů tvoří ženy. Podle Lisabonské smlouvy se však množství europoslanců bude v budoucnu měnit. Ve volbách v červnu 2014 bude zvoleno 751 europoslanců.

V EP je zastoupeno kolem sta politických stran, které představují důležité politické proudy současné Evropy. Poslanci Evropského parlamentu nezasedají v národních blocích, ale v osmi celoevropských politických skupinách. Zastupují všechny postoje k evropské integraci, od silně proevropských až po otevřeně euroskeptické. Politicky i početně nejsilnější je proevropská skupina Evropské lidové strany (EPP). Její členové pochází ze všech členských států EU. Druhou nejsilnější je také proevropská skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D). Třetí nejsilnější je pak skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Mezi menší skupiny patří: Zelení-Evropská svobodná aliance (Greens–EFA), Evropští konservativci a reformisté (ECR), Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE-NGL) a Evropa svobody a demokracie (EFD). Několik desítek poslanců zpravidla zůstává nezařazených.

Počet křesel podle jednotlivých zemí od června 2009
Belgie 22 Malta 5
Bulharsko 17 Německo 99
Česká republika 22 Nizozemsko 25
Dánsko 13 Polsko 50
Estonsko 6 Portugalsko 22
Finsko 13 Rakousko 17
Francie 72 Rumunsko 33
Irsko 12 Řecko 22
Itálie 72 Slovensko 13
Kypr 6 Slovinsko 7
Litva 12 Spojené království 72
Lotyšsko 9 Španělsko 50
Lucembursko 6 Švédsko 18
Maďarsko 22 Celkem 736

V průběhu vývoje evropské integrace získává Evropský parlament stále důležitější úlohu – zejména byl rozšiřován seznam témat, ve kterých se mohl podílet na přijímání evropské legislativy a jeho pravomoci v legislativních procedurách. Naposledy to byla Lisabonská smlouva, která vstoupila v planost v roce 2009, jež dále posílila roli Evropského parlamentu, zejména zrovnoprávněním EP a Rady ve většině případů legislativního procesu a rozpočtových otázkách a také v souvislost s kontrolní funkcí EP vůči Komisi.

Evropský parlament má tedy dnes mj. tyto hlavní úlohy:

  • Legislativní: Schvaluje společně s Radou evropskou legislativu v mnoha oblastech politiky (tzv. standardní legislativní procedura). Skutečnost, že EP je přímo volen občany, pomáhá zajistit demokratickou legitimitu evropského práva.
  • Kontrolní: Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními institucemi EU, zvláště nad Komisí. Má pravomoc schválit, nebo zamítnout navrhované komisaře. Parlament má také právo Komisi odvolat: Komise odstoupí, pokud pro hlasuje absolutní většina poslanců a zároveň je naplněna hranice dvou třetin odevzdaných hlasů. Tato pravomoc dosud nebyla v praxi využita, ale představuje silnou politickou zbraň.
  • Rozpočtovou: Společně s Radou má kontrolu nad rozpočtem EU, může tedy ovlivnit výdaje EU. Na závěr celého rozpočtového postupu celý rozpočet přijímá, nebo zamítá.

Evropský parlament je jedinou institucí EU, do které jsou zástupci voleni přímo občany EU, proto jsou mu s ohledem na snahu o vyšší demokratičnost navyšovány pravomoci. Na druhou stranu v Evropské unii neexistuje chápání Evropanů jako společného národa, a proto jsou stále za jednotlivé země voleni poslanci na základě výše zmíněných národních kvót (neexistuje tedy celoevropská kandidátka, na které by nebyl brán ohled na národnost kandidáta), což na jednu stranu chrání alespoň částečně zájmy nejmenších států EU, ale na druhou funguje jako silný argument pro kritiky demokratičnosti této instituce. Euroskeptici pak poukazují na nadbytečnost této instituce jako celku a odsuzují ji jako další pokus o budování jednotného státu.

Odkazy:

Euroskop.cz: Evropský parlament (česky)
https://www.euroskop.cz/92/sekce/zakladni-informace/
Oficiální webové stránky Evropského parlamentu (česky)
http://www.europarl.europa.eu/news/public/default_cs.htm
Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice (česky)
http://www.evropsky-parlament.cz
Euractiv.cz: Některým zemím klesne počet europoslaneckých křesel (česky)
http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/nekterym-zemim-klesne-pocet-europoslaneckych-kresel-010229
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.