Top banner
zpět na homepage
Bulharsko
Kategorie: Členské státy EU

Bulharská republika

Bulharsko je černomořský stát. Země sousedí na severu s Rumunskem, na západě se Srbskem a Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. V roce 2004 vstoupilo do NATO a k 1.1.2007 do EU. Na území Bulharska se vystřídalo několik kultur – zejména pak byzantská a osmanská. Po pádu komunismu v zemi se vydalo na bolestivou cestu transformace. Bulharské hospodářství se dnes soustředí převážně na rozvoj strojírenství, ale i hutního a elektrotechnického průmyslu. V čele země stojí prezident a vládu řídí premiér. Bulharsko má jednokomorový parlament.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Bulharsko
Oficiální název (=rozšířený název) Bulharská republika
Název v rodném jazyce Republika Balgariya
Hlavní město Sofia, 1 236 606 obyvatel (2011)
Státní zřízení Parlamentní republika
Rozloha 110 900 km2
Délka hranic 1 808 km
Obyvatelstvo 7 327 224 (k 1. lednu 2012)
Přírůstek obyvatel -0,8 % (2012)
Jazyky úředním jazykem je bulharština
Měna bulharský lev (BGN)
HDP 38,48 mld. EUR (2011)
HDP na hlavu 11 195 EUR (2011)
Růst HDP 1,7 % (2011)
Člen EU od 1. ledna 2007
Zastoupení v Evropském parlamentu 17 zástupců
Hlasovací síla v Radě EU 10 hlasů
Dluh 16,3 % HDP (2011)
Počet migrantů -2.84 migrantů/1 000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Turci (8,8 %)
Romové (4,9 %)
Ostatní (0,7 %)
Hlava státu prezident republiky Rosen Plevneliev (od 22.1.2012)
Předseda vlády Boyko Borisov (od 27.7.2009)

Bulharsko je parlamentní republika. Hlavou státu je prezident volený přímou volbou na pětileté volební období. Prezident má právo vrátit zákon k opětovnému projednání parlamentem. Neustále činným zákonodárným orgánem, sestávajícím z 240 poslanců volených na 4 roky, je Národní shromáždění (parlament). Poslanci jsou voleni na čtyřleté funkční období. Hranice vstupu strany do parlamentu je 4 % hlasů oprávněných voličů. Výkonná moc je v rukou vlády, tvořené ministry, které jmenuje premiér. Současným předsedou vlády je Sergej Stanišev. V prezidentských volbách v roce 2006 vyhrál Georgi Parvanov

Populace je z 85% tvořena Bulhary. V zemi žije také významná turecká menšina (přibližně 10%). Otázka turecké menšiny byla v minulosti častým zdrojem napětí ve společnosti. Romové tvoří 4,7 % populace. Další menšiny jsou Arméni, Rusové, Řekové a Židé.

Hlavním náboženstvím v Bulharsku je Bulharská pravoslavná církev – 85 %. Druhé nejrozšířenější je muslimské sunnitské náboženství – 13 %. Další jsou judaismus – 0,8 % a katolíci 0,5 %.

Kořeny moderního Bulharska sahají k období válek mezi Tureckem a Ruskem v 19. století. Následkem turecké porážky vzniklo bulharské knížectví, které však zůstalo závislé na Turecku.

Plné nezávislosti se Bulharsko dočkalo až v roce 1908. V obou světových válkách stanulo na straně Německa. Po 2. světové válce byl v zemi nastolen prostřednictvím sovětské okupace komunistický režim. Zhroucení komunistického bloku v roce 1989 se nevyhnulo ani Bulharsku. Nová vláda slíbila politické a ekonomické reformy.

Velká část země je hornatá. Středem země se táhne pohoří Stará Planina, která patří do systému Balkanid. Na jih od hlavního města Sofie se nachází masiv Vitoša. Jihozápad země vyplňuje horský masiv s pohořími Rila, Pirin a Rodopi. Na sever od něj leží Dolnodunajská nížina, na jih Hornotrácká nížina. Největší řekou v zemi je Dunaj, která odvádí své vody do Černého moře. Podnebí je na severu kontinentální, na jihu a východě středomořské. Průměrné teploty v lednu se pohybují v rozmezí -2 až 2 °C,v červenci 21 až 25 °C.

Bulharsko je průmyslový a zemědělský stát. Mezi hlavní průmyslová odvětví patří hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Nejdůležitějšími průmyslovými centry jsou Sofie, Plovdiv, Burgas a Stara Zagora. V Bulharsku se těží hnědé uhlí a barevné kovy. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou.

V posledních letech rapidně vzrostly příjmy z turistického ruchu. Přímořská letoviska se stávají stále oblíbenějšími mezi turisty ze západoevropských zemí. V zimě jsou populární lyžařská střediska.

Bulharsko v EU:

Bulharsko se stalo společně s Rumunskem oficiálním členem Evropské unie 1. ledna 2007. Před svým vstupem do Unie provedla Sofie řadu reforem v hospodářské, ale i legislativní sféře. Bulharsko patří v Unii k nejchudším státům a je stále kritizováno za nedostačující reformy soudnictví a státní správy. Jeden z největších problémů země je rozsáhlá korupce a organizovaný zločin.

Bulharsko je také kritizováno za svůj přístup k menšinám (zejména se jedná o turecké a romské etnikum). Po vstupu Bulharska do EU se stala cyrilice, ve které se bulharština píše, třetí oficiální abecedou Unie.

V Evropském parlamentu je v současné době 18 bulharských poslanců. V Radě ministrů pak má Bulharsko 10 hlasů.

Sofie na Google Maps

Odkazy:

Stručné informace o Bulharsku (domácí politická situace, zahraniční politika, hospodářství):
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={7159C6A0-0B0B-4FE0-8319-1234AC872A02}
Geografická a historická charakteristika Bulharska:
http://www.libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=26
Bulharsko na cestě do EU (v angličtině):
http://www.euractiv.com/en/enlargement/eu-bulgaria-relations/article-129603
Wikipedie – otevřená encyklopedie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bulharsko
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.