Top banner
zpět na homepage
Estonsko
Kategorie: Členské státy EU

Estonská republika

Estonská republika (Eesti Vabariik) leží na východních březích Baltského moře, jižně od Finského zálivu. Estonsko je s rozlohou téměř 45 tisíc km2 velké jako Dánsko, počet obyvatel je však přibližně stejný jako jen u dánské metropole. Hlavní městem republiky je Tallin, staré hanzovní město ležící na jižním břehu finského zálivu. Estonsko je nejsevernější a zároveň nejméně lidnatou Pobaltskou zemí. Estonsko se vyznačuje rychlým hospodářským růstem a sázkou na moderní technologie. Přístup na internet je v Estonsku garantován v ústavě a přes internet je možné hlasovat i při volbách do estonského parlamentu.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Estonsko
Oficiální název (=rozšířený název) Estonská republika
Název v rodném jazyce Eesti Vabariik
Hlavní město Tallinn 401 072 obyvatel (2012)
Státní zřízení Parlamentní republika
Rozloha 45 226 km2
Délka hranic 433 km
Obyvatelstvo 1 339 662 (k 1. lednu 2012)
Přírůstek obyvatel -0,65 % (2012)
Jazyky úředním jazykem je estonština, rozšířená je i ruština
Měna euro (EUR)
HDP 15,97 mld. EUR (2011)
HDP na hlavu 16 800 EUR (2011)
Růst HDP 7,6 % (2011)
Člen EU od 1. května 2004
Zastoupení v Evropském parlamentu 6 zástupců
Hlasovací síla v Radě EU 4 hlasy
Dluh 6,0% HDP (2011)
Počet migrantů -3,33 migrantů/1 000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Rusové (25,4 %)
Ukrajinci (2 %)
Bělorusové (1,1 %)
Finové (0,77 %)
Hlava státu prezident republiky Toomas Hendrik Ilves (od 9.10.2006)
Předseda vlády Andrus Ansip (od 12.4.2005)

Estonsko sousedí pouze se dvěma státy, na východě s Ruskem (294km) a na jihu s Lotyšskem (339 km). Na většině estonského území panuje mírné klima.

Estonsko je parlamentní demokracií, v jejímž čele stojí prezident Thomas Henrik Ilves. Jeho role je ale víceméně pouze reprezentativní. Státní vlajkou republiky jsou tři vodorovné pruhy, nahoře modrý, uprostřed černý a dole bílý. Od voleb na jaře 2007, kdy bylo možné jako v první zemi na světě hlasovat i přes internet, vládne v Estonsku koalice složená z Estonské reformní strany, Unie Pro Patria und Res Publica a Sociálně demokratické strany. Ministerským předsedou je Andrus Ansip z Estonské reformní strany.

V raném středověku bylo Estonsko rozděleno na dvě části. Severní část s Tallinem patřila Dánsku a jižní část byla součástí Řádového státu Německých rytířů. V šestnáctém století připadly obě části Švédsku, kterému zůstaly až do 18. stol, kdy Petr I. připojil Pobaltí k Rusku. Samostatnost vyhlásilo Estonsko v roce 1918, krátce po bolševickém puči v Rusku. Během druhé světové války bylo Estonsko násilně připojeno k SSSR. Estonsko obnovilo svoji samostatnost až v roce 1991 a v roce 2004 vstoupilo do NATO a do EU.

V Estonsku žije 1 315 912 obyvatel, z nichž 15 % je mladší 14 let a 17.5 % starší 65 let. Vývoj počtu obyvatel má v Estonsku klesající tendenci. Přirozený úbytek obyvatelstva byl v roce 2006 -0.635%. Estonců je v Estonsku pouze 67%. Zbytek tvoří příslušníci ukrajinské, běloruské, finské a zejména ruské menšiny. Její příslušníci tvoří v Estonsku jednu čtvrtinu obyvatelstva. Jedná se většinou o Rusy, kteří přišli do Estonska po druhé světové válce v rámci programu intenzivní rusifikace Estonska. Podmínkou pro získání estonského občanství je složení jazykových testů, což je pro některé příslušníky ruské menšiny zásadní problém. Pouze 35% příslušníků ruské menšiny má i estonské občanství a má tak právo volit do estonského parlamentu. Ruská menšina je proto neustálým zdrojem konfliktů s Ruskou federací, které se snaží hájit její zájmy. 13.6 % obyvatel se hlásí k luteránské církvi, a 12.8 % k pravoslavné církvi. Zbytek tvoří ateisté.

Estonsko jako jedna z prvních zemí na světě přijala rovnou daň. Po vyhlášení samostatnosti byla zavedena Estonská koruna, jež je pevně vázána na Euro. Estonská ekonomika je značně provázána se skandinávskými sousedy Estonska Finskem a Švédskem a má velmi silný informační sektor. Nejznámějším estonským produktem je internetový komunikátor Skype. Hrubý domácí produkt estonské ekonomiky činil v roce 2006 26.85 mld. USD, neboli 20 300 USD na jednoho obyvatele. Estonská ekonomika vzrostla v roce 2006 o 11.4 %.

V roce 2004 vstoupilo Estonsko spolu s dalšími devíti státy v rámci východního rozšíření do Evropské unie. Priority, které se Estonsko snaží v Evropské unii prosazovat, jsou rozšiřování EU, zefektivňování institucí, posilování konkurenceschopnosti, boj proti změnám klimatu a spolupráce s Ruskem.

Estonsko má v evropské radě 4 hlasy z celkových 345. V Evropské Unii patří mezi státy, které z Evropského rozpočtu dostávají více peněz, než do něj dávají. V rozpočtu na léta 2007 až 2012 činí ročně tento rozdíl průměrně 3.78 % estonského HDP.

Tallin na Google Maps

Odkazy:

Souhrnné teritoriální informace (CZ)
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/estonsko/1000907/
Stránky o jednotlivých členských státech (CZ)
http://www.euroskop.cz/47463/clanek/estonsko/
oficiální stránky estonské republiky (EN)
http://www.riik.ee/en/
představení Estonska zahraničním občanům (EN)
http://www.visitestonia.com/
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.