Top banner
zpět na homepage
Kypr
Kategorie: Členské státy EU

Kyperská republika

Kypr patří mezi nejmenší členské země Evropské unie, jak co do rozlohy a počtu obyvatelstva, tak rozhodovací váhou v EU. S rozlohou 9 251 km2 a necelými 0,8 miliony obyvateli má Kyperská republika 6 poslanců v Evropském parlamentu a v Radě hlasuje 4 hlasy. Díky své poloze ve východním Středomoří je Kypr pro EU strategickým obchodním i bezpečnostním bodem. Kypr otevírá cestu do Středomoří i do nestabilního regionu Blízkého východu a k jeho ropným polím a s dokončením ropovodu Baku - Tbilisi - Ceyhan, otevírá cestu i k této energii určené pro Evropu. Během krize v Libanonu v létě 2006 se ostrov osvědčil jako hlavní stanoviště pro humanitární akce OSN. Kyperská republika si ale s sebou nese odkaz minulosti v podobě rozděleného ostrova na severní tureckou a jižní řeckou část, která je brána za oficiálního zástupce ostrova Kypr - Kyperskou republiku.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Kypr
Oficiální název (=rozšířený název) Kyperská republika
Název v rodném jazyce Κυπριακή Δημοκρατία, Kypriakī́ Dīmokratía (Kypriaki Dimokratia/Kibris Cumhuriyeti)
Hlavní město Nikósie (Lefkósie) 55 014 obyvatel (2011)
Státní zřízení prezidentská republika
Rozloha 9 520 km2
Délka hranic asi 150,4 km
Obyvatelstvo 862 011 (k 1. lednu 2012)
Přírůstek obyvatel 1,57 % (2012)
Jazyky řečtina, turečtina
Měna euro (EUR)
HDP 17,76 mld. EUR (2011)
HDP na hlavu 23 000 EUR (2011)
Růst HDP 0,5 % 2011
Člen EU od 1. května 2004
Zastoupení v Evropském parlamentu 6 zástupců
Hlasovací síla v Radě EU 4 hlasy
Dluh 71,6 % HDP (2011)
Počet migrantů 10,75 migrantů/1 000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Turci (18 %)
ostatní (5 %)
Hlava státu prezident republiky Christofias Demetris (od 28.2. 2008)

Hlavním městem obou částí Kypru je Nikósie (Lefkosia turecky). Ostrov leží ve východní části Středozemního moře. Geograficky patří k Asii, politicky a kulturně k Evropě. Převažuje zde centrální planina s pahorkatinami na severu a jihu. Pozemní hranice má Kyperská republika pouze s britskými vojenskými základnami Akrotiri a Dekelia, v délce 87,4 km. Pobřeží zabírá 648 km. Klima je zde subtropické s horkým suchým létem a chladnou zimou.

Kypr je unitární republika s prvky federace. Aplikuje se zde prezidentský systém. Od roku 1974 je Kypr rozdělen na 2 části. Jižní řeckokyperskou, nad kterou vykonává správu kyperská vláda, a severní tureckokyperskou, ve které byla zřízena mezinárodně neuznávaná Severokyperská turecká republika, která je parlamentní demokracií a ve které si silný vliv zachovává Turecko, protože jsou zde rozmístěna turecká vojska. Prezidentem Kyperské republiky je od března 2003 Tassos Papadopulos, post viceprezidenta je z ústavy vyhrazen pro kyperského Turka a zůstává prázdný. "Prezidentem" Severokyperské turecké republiky je od dubna 2005 Mehmet Ali Talat a "premiérem" Ferdi Sabit Soyer.

Národnostní složení koresponduje s rozdělením ostrova. Žije zde 77% Řeků a 18% Turků. 78% obyvatelstva vyznává pravoslaví a 18% Islám. Roční přírůstek obyvatelstva je 0,527%. Oficiálním jazykem na ostrově jsou řečtina i turečtina.

Odhaduje se, že při nepokojích v letech 1964-1974 muselo přesídlit na 210 000 lidí (Řeků i Turků).

V Kyperské republice převažuje imigrace nad emigrací, přichází sem převážně lidé z východní Evropy, Dominikánské republiky, Filipín, Indie, Srí Lanky a dalších asijských států.

Ze severu ostrova v letech 1974-2000 emigrovalo na 55 000 kyperských Turků. Odhaduje se, že z Turecka sem přišlo na 115 000 osadníků a usadilo se 34 000 příslušníků turecké armády. Přítomnost osadníků a vojáků je jedním z problematických bodů při rozhovorech o znovusjednocení ostrova.

Hospodářství Kyperské republiky nejvíce profituje z turismu a finančních služeb. Terciární sektor tvoří 75% kyperské ekonomiky. HDP činí 16,37 mld. dolarů, per capita 23 000 dolarů. HDP v roce 2006 rostlo o 3,8%. Kyperská vláda usiluje o rychlé splnění konvergenčních kritérií a zamýšlí k 1. lednu 2008 přejít na měnu euro. Zatím je oficiální měnou kyperská libra (CYP). Obecně Kypr z evropského rozpočtu čerpá více, než do něj vkládá. Ekonomický vývoj severní části ostrova je ale značně odlišný. Embargo a fakt, že Severokyperskou tureckou republiku uznává pouze Turecko, bránilo jejímu rozvoji. Se vstupem Kypru do EU se ale situace postupně zlepšuje a sever ostrova se otevírá díky mezikomunitním projektům a penězům, které severní části ostrova EU poskytuje. HDP v roce 2006 rostlo o 10,6%. Stále však ekonomika na severu dosahuje pouze 35% HDP Kyperské republiky. HDP per capita činí 7 135 dolarů. Oficiální "měnou" na severu ostrova je turecká nová lira YTL.

Mezi zahraničně politické priority v Evropské unii patří vztahy s Tureckem, které je kandidátem na členství, ale neuznává existenci Kyperské republiky, člena EU, jako zástupce celého ostrova. Kypr nepřistoupí na přijetí Turecka do EU, dokud nebude vyřešena kyperská otázka a problémy s Tureckem, které z ní plynou. Velký problém působí přítomnost turecké armády v severní části ostrova, která sem byla instalována v roce 1974.

Na ostrově žijí dvě velká etnika, Řekové a Turci. Řekové vyznávají pravoslavné křesťanství, Turci Islám. Obyvatelé Kypru žili od 15. století pod nadvládou Osmanů a od roku 1878 pod správou Velké Británie. Nezávislost získali v roce 1960. Kyperská ústava zajišťovala rovnocenná práva oběma etnikům. Řecké obyvatelstvo ale chtělo ostrov přičlenit k Řecku (enosis). Boje mezi oběma etniky na ostrově od roku 1964, snaha o enosis, specifické zájmy Řecka i Turecka, to vše vedlo v roce 1974 k invazi tureckých vojsk na ostrov a ustavení tzv. zelené linie a nárazníkového pásma pod dohledem mírových jednotek OSN UNFICYP (United Nations Peacekeeping Force in Cyprus), které rozdělují Kypr na severní a jižní část. Na severu byla v roce 1983 pod tureckým patronátem založena neuznávaná Severokyperská turecká republika (TRNC Turkish republic of Northern Cyprus). OSN i EU se mnoho let snaží ostrov znovu sjednotit. Tento stav trvá již více než tři desetiletí. Zatím nejúspěšnější iniciativa OSN, Annanův plán, ztroskotala po neúspěšném referendu v obou částech ostrova 24. dubna 2004. Těsně před vstupem Kyperské republiky do EU 1. května 2004 se kyperské obyvatelstvo mělo vyslovit pro či proti sjednocení ostrova podle Annanova plánu. Výsledek referenda dopadl negativně na straně kyperských Řeků, kteří byli proti sjednocení. Kyperští Turci se vyslovili pro. 1. května 2004 do EU právně vstoupil celý ostrov, fakticky pouze ta část ovládaná kyperskou vládou. Acquis communautaire je v severní části ostrova suspendováno až do té doby, dokud nebude vyřešen kyperský problém, tedy rozdělení ostrova na dvě části.

Mezi kyperské priority v EU patří přijetí eura k 1.1.2008 a vyřešení kyperské otázky. Velký význam má vývoj přístupových rozhovorů s Tureckem, Kypr nechce povolit otevření dalších kapitol, dokud Turecko neuzná Kyperskou republiku. Turecko již podepsalo rozšíření celní unie s EU o deset nových členských zemí, nicméně stále bojkotuje kyperské přístavy a letiště a nevpouští na svá letiště či do svých přístavů kyperské lodě. Dále mezi priority patří rozvoj regionů, podpora zaměstnanosti a růstu, udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost, pracovní příležitosti, zdravotní péče, ochrana životního prostředí a kulturního dědictví.

Kyperská republika se chystá zapojit do Schengenské skupiny k 1.1. 2008.

Nikósie na Google Maps

Odkazy:

Kyperské ministerstvo zahraničí (anglicky)
http://www.mfa.gov.cy/mfa/mfa2006.nsf/index_en/index_en?OpenDocument
server Euroskop odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR, Kypr (česky)
http://www.euroskop.cz/47468/clanek/kypr/
Michal Tůma, Kypr - ostrov na křižovatce, 15.1.2003 (česky)
http://www.michaltuma.com/indexkypr.htm
databáze CIA zemí světa, Kypr (anglicky)
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cy.html
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.