Top banner
zpět na homepage
Maďarsko
Kategorie: Členské státy EU

Maďarská republika

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a od r. 2004 novou členskou zemí Evropské unie. Maďarsko má výrazně nížinatý terén, pouze na hranici se Slovenskem jsou nízká pohoří.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Maďarsko
Oficiální název (=rozšířený název) Maďarská republika
Název v rodném jazyce Magyarorszag
Hlavní město Budapešť (Budapest) 1 733 685 (2011)
Státní zřízení parlamentní republika
Rozloha 93 030 km2
Délka hranic 2 171 km
Obyvatelstvo 9 962 000 (k 1. lednu 2012)
Přírůstek obyvatel -0,18 % (2012)
Jazyky úředním jazykem je maďarština
Měna forint (HUF)
HDP 100,51 mld. EUR (2011)
HDP na hlavu 16 500 EUR (2011)
Růst HDP 1,6 % (2011)
Člen EU od 1. května 2004
Zastoupení v Evropském parlamentu 22 zástupců
Hlasovací síla v Radě EU 12 hlasů
Dluh 80,8 % HDP (2011)
Počet migrantů 1,37 migrantů/1 000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Romové (2 %)
Němci (1,18 %)
Slováci (0,38 %)
Hlava státu prezident republiky János Áder (od 10.5. 2012)
Předseda vlády Viktor Orbán (od 29.5. 2010)

Maďarsko je parlamentní republika. Stávající ústava z roku 1949 byla několikrát upravena, naposledy v roce 1997. Hlavou státu je prezident, který je volen nepřímo parlamentem na pět let. Kromě jiných pravomocí může prezident bez omezení iniciovat uspořádání referenda. Fakticky je ale funkce prezidenta hlavně reprezentativní. Prezidentem je od 5. srpna 2005 László Sólyom. Vládu tvoří její předseda a ministři, předseda je volen parlamentem na návrh prezidenta. V Maďarsku funguje vyjádření tzv. „konstruktivní nedůvěry“ vládě (resp. jejímu předsedovi). To znamená, že nedůvěra může být vyslovena pouze v případě, pokud je parlament schopen schválit zároveň nového předsedu vlády. Zákonodárná moc je svěřena jednokomorovému parlamentu (Orszaggyules), který má 386 poslanců. Volí prezidenta republiky a předsedu vlády, členy Ústavního soudu, ombudsmana, předsedu Nejvyššího soudu a generálního prokurátora. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50% voličů. Maďarský systém voleb poslanců do parlamentu je poměrně složitý a v politologické terminologii jej nazýváme smíšený. Jedná se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem takto složitého systému bylo zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v Parlamentu, zároveň umožnit vstup osobnostem a zástupcům menšin. I přes složitost celého postupu, který měl usnadnit vstup menších politických subjektů do systému, je maďarský volební systém ve svých důsledcích výhodný pro větší strany a má spíše většinový účinek. Poslední volby se konaly v dubnu 2006. Vítěznou stranou se stala levicová Maďarská socialistická strana těsně následována koalicí stran Fidesz a Křesťansko demokratická lidová strana. Předsedou vlády je Ferenc Gyurcsány.

Maďarsko má necelých 10 miliónů obyvatel. 69,3 % populace je v produktivním věku a věkový medián je 38,9 roku. Přirozený přírůstek obyvatelstva je záporný, ale míra migrace je kladná, to znamená, že z Maďarska emigruje méně lidí než jich imigruje do Maďarska, v důsledku toho počet obyvatel výrazně neroste ani neklesá. Většinu obyvatelstva tvoří etničtí Maďaři (92,3 %) a velkou menšinu tvoří Romové (1,9 %). Náboženské složení maďarského obyvatelstva je různorodé, většinu ovšem tvoří římsko-katolická církev (51,9 %), dále jsou zde skupiny kalvinistů (15,9 %), luteránů (3,0 %), řeckých katolíků (2,9 %) a další.

Na konci prvního tisíciletí byla země obydlena maďarskými (uherskými) kmeny, které se vzdaly výbojů a začaly obdělávat úrodnou panonskou nížinu. Zhruba v této době také přijaly křesťanství. Ve středověku se na tomto území vytvořilo uherské království, jehož vlády se načas zmocnil i český král. Historické Uhersko zahrnovalo panonskou nížinu, Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu a Transylvánii. Od 16. století bylo ohrožováno a na čas i zničeno Osmanskou říší, turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Na začátku 19. století bylo v Rakouském císařství Uhersko především zemědělskou zemí. Maďarsko bylo až do roku 1918 jednou ze dvou částí Rakousko-Uherska. Po rozpadu Rakousko-Uherska Maďarsko ztratilo skoro dvě třetiny své původní rozlohy, což v meziválečné době určovalo jeho vztahy k sousedním zemím s maďarskými menšinami a významně je ovlivňuje i dnes. Po druhé světové válce, jíž se účastnilo na straně nacistického Německa a získalo tak dočasně zpět severní Sedmihradsko a jižní Slovensko, se Maďarsko stalo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na podzim 1956 rostoucí protikomunistické cítění vyústilo ve změnu vlády, která vyhlásila nezávislost na SSSR. Tento pokus o osvobození z komunistické nadvlády byl potlačen sovětskými vojsky. Nový režim 60. let však zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti (tzv. gulášový socialismus) a tak se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO, po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU.

Maďarsko prošlo transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní. HDP na hlavu je $17,600 (2006) a dosahuje tak dvou třetin průměrného HDP na hlavu v EU. Soukromý sektor vytváří 80 % HDP a zahraniční účast je značná. Zahraniční investice jsou sice vysoké, ale Maďarská ekonomika se potýká s fiskálním deficitem a deficitem běžného účtu platební bilance. V roce 2006 dosahoval deficit veřejného sektoru 6,5 %. Stávající vláda ohlásila a začíná implementovat nástroje ke snížení deficitu a vyrovnání běžného účtu za účelem budoucího přijetí eura.

Maďaři hlasovali o vstupu do EU 12. dubna 2003. Konečný výsledek 84% zúčastněných pro byl pro příznivce přistoupení příjemným překvapením. Zájem Maďarů o referendum byl však minimální, účast zdaleka nepřekročila 50%. Maďarsko tedy vstoupilo do EU spolu s dalšími devíti zeměmi 1. května 2004. Všechny země Visegrádské skupiny (V4), mezi které Maďarsko patří, se profilují velmi proevropsky, tedy v zásadě podporují další prohlubování evropského integračního procesu jak v rovině ekonomické, tak v rovině politické. Visegrádské státy zároveň nepodporují žádná opatření, která by usnadňovala rozdělení uvnitř EU nebo vytvářela vícerychlostní Unii. Prioritou Maďarska je koordinovaný postup Unie v otázkách vnitřní bezpečnosti. Cílem je spolupráce v rámci třetího pilíře v oblasti posilování Europolu, včetně jeho dalšího vybavení exekutivními pravomocemi apod. Další oblastí, na které má Maďarsko velký zájem, je privilegovaný přístup k „evropskému blízkému zahraničí“, především oblast západního Balkánu. Maďarsko má celkem 24 poslanců v Evropském parlamentu a 12 hlasů v Radě. Maďarským komisařem je László Kovács, který má na starosti daně a celní unii. Maďarsko vstoupí do Schengenského prostoru spolu Českou Republikou v roce 2008.

Budapešť na Google Maps

Odkazy:

Vše o Evropské Unii - Maďarsko (česky):
http://www.euroskop.cz/43586/clanek/madarsko/
Oficiální stránky Parlamentu Maďarské republiky (v angličtině):
http://www.parlament.hu/parl_en.htm
CIA The World Factbook – Maďarsko (v angličtině):
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/hu.html
Stránky Hungary.hu (v angličtině):
http://www.magyarorszag.hu/english
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.