Top banner
zpět na homepage
Malta
Kategorie: Členské státy EU

Republika Malta

Oficiální název je Republika Malta, v maltštině Republika Ta’ Malta. Maltskou republiku tvoří šest ostrovů ve Středozemním moři, obydlené jsou pouze tři: Malta Island, Gozo a Comino. Její rozloha je 317 km2. Většina pobřeží je skalnatá a na ostrovech nenajdeme žádné hory. Nejvyšším bodem je Ta'Dmejrek (253 m). Malta má silně omezené zásoby sladké vody a podle údajů Organizace spojených národů (OSN) je na vodu nejchudší zemí na světě. Klima je typické pro oblast Středozemního moře: mírné, vlhké zimní období a horké léto s prakticky žádnými srážkami.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Malta
Oficiální název (=rozšířený název) Maltská republika
Název v rodném jazyce Repubblika ta’ Malta
Hlavní město Valleta 6 051 obyvatel (2009)
Státní zřízení parlamentní republika
Rozloha 316 km2
Délka hranic 0 km
Obyvatelstvo 420 085 (k 1. lednu 2012)
Přírůstek obyvatel 0,36 % (2012)
Jazyky kromě maltštiny většina obyvatel hovoří i plynně anglicky
Měna euro (EUR)
HDP 6,42 mld. EUR (2011)
HDP na hlavu 21 100 EUR (2011)
Růst HDP 2,1 % (2011)
Člen EU od 1. května 2004
Zastoupení v Evropském parlamentu 5 zástupců
Hlasovací síla v Radě EU 3 hlasy
Dluh 71,6 % HDP (2011)
Počet migrantů 2,00 migrantů/1 000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny ---
Hlava státu prezident republiky George Abela (od 4.4. 2009)
Předseda vlády Lawrence Gonzi (od 23.3. 2004)

Hlavním městem je Valletta na největším ostrově Malta Island. V zemi se platí maltézskou lirou (MLT) a úředními jazyky jsou maltština a angličtina. Počet obyvatel je 400 214 (červenec 2006). Většina maltských občanů žije na hlavním ostrově Malta, přes 90% obyvatel žije v městech. Přibližně 3% obyvatel jsou cizinci, především Britové. Téměř stejný počet obyvatel žije nastálo v zahraničí. Drtivá většina obyvatelstva je římsko-katolické víry. Katolicismus je zakotven v ústavě a hraje v životě i politice Malty značnou úlohu.

Tato původně britská kolonie získala nezávislost v roce 1964. V roce 1974 byla Malta prohlášena republikou, nadále však zůstala členem britského Společenství národů (Commonwealth of Nations). Dále je republika členem skupiny Světové banky (WB), Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodního měnového fondu (IMF), Organizace spojených národů (OSN), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové obchodní organizace (WTO).
Malta je unitární parlamentní republika, tzn. stát není rozdělen na více státních celků a všechny oblasti a ostrovy podléhají centrální správě parlamentu a dalších státních institucí v hlavním městě. V čele státu stojí prezident republiky, volený parlamentem na pětileté volební období ve všeobecných volbách. Prezident jmenuje předsedu vlády a podílí se na jejím složení. Jeho pravomoci jsou spíše symbolické a jako u jiných parlamentních demokracií především reprezentuje stát na mezinárodní úrovni. Současným prezidentem je od dubna 2004 Edward Fenech Adami.
Zákonodárnou mocí disponuje Maltský parlament, který má jen jednu komoru - Sněmovnu reprezentantů s 65 členy volenými na 5 let. Na Maltě dominují dvě politické strany, Labouristická a Národní strana. Ostatní strany nemají větší politický význam, v posledních volbách však posílila Demokratická alternativa (AD), obdoba evropských „Zelených“. Všechny parlamentní volby mají na Maltě tradičně velice těsné výsledky a obě hlavní strany se u vlády pravidelně střídají. V posledních volbách v březnu 2003 zvítězila Národní strana.

Malta vstoupila do Evropské unie stejně jako Česká republika 1. května 2004. Pro vstup země do EU hlasovalo 54% zúčastněných voličů. Smlouva o přistoupení k EU byla podepsána 16. 4. 2003 v Aténách a její součástí je i deklarace o neutralitě, tudíž maltská neutralita není členstvím v EU nijak dotčena. EU nemůže na Maltu naléhat, aby země sloužila jako vojenská základna.
Malta se zároveň na jaře roku 2005 připojila k evropskému mechanismu směnných kurzů ERM 2 (Exchange Rate Mechanism), což bylo prvním krokem k přistoupení země ke společné evropské měně. Plný přechod Malty na společnou měnu euro je reálně odhadován v termínu 2008/2009. To znamená, že země by mohla být jednou z prvních nových členských zemí EU, která zavede euro.
Zástupcem země v Evropské komisi je Joe Borg, který vykonává funkci komisaře pro námořní záležitosti a rybolov. Malta předpokládá, že bude i nadále v letech 2007 až 2013 pouze příjemcem dotací z rozpočtu EU. Prostředky z těchto fondů byly do současnosti využívány především pro rozvoj silniční infrastruktury země. Malta očekává, že se od roku 2014 stane čistým přispěvatelem do rozpočtu EU. Od vstupu Malty do Evropské unie se ještě více posílila orientace maltského zahraničního obchodu převážně na ostatní země EU.
V oblasti trhu pracovní síly získala země možnost omezit do roku 2011 zaměstnání pracovníků z jiných členských zemí EU, pokud by nastalo ohrožení zaměstnanosti maltských občanů v zemi.
Republika je vázána pro plnohodnotné členství v EU splněním následujících podmínek:

  • ukončit vypouštění odpadních vod do moře
  • recyklovat alespoň 15% plastových odpadů do roku 2009
  • přizpůsobit se vyšším cenám v EU (cukr, obilí, rýže, výrobky z rajčat, hovězí maso) s ohledem na domácí spotřebitele
  • zachovat nulové DPH na potraviny a léky do roku 2010 a výjimky v DPH v oblastech dodávek pitné vody, trajektového spojení s ostrovem Gozo, veřejné dopravy a mezinárodní dopravy
  • vyjednat 25 mil dlouhé tzv. konzervační pásmo kolem pobřeží Malty, ve kterém se nesmí objem rybolovu zvýšit
  • odstranit vízovou povinnost pro Rumunsko a Bulharsko
  • zavést vízovou povinnost vůči Libyi a Tunisku

S ohledem na další směřování evropské integrace maltský parlament přijal v červenci 2005 Smlouvu o Ústavě pro Evropu. Členové maltské vlády a parlamentu plánují, že se Malta koncem roku 2007 stane, spolu s dalšími novými členskými zeměmi EU, součástí Schengenského prostoru, tedy prostoru kde se neprovádějí hraniční kontroly mezi členskými státy. Postoj Malty k evropské integraci vychází ze situace malé ostrovní země na rozhraní tří kontinentů a principu neutrality. Prosazuje princip rovnoprávného postavení členských zemí v budoucí EU a v jejích rozhodovacích procesech. Má zájem o roli zprostředkovatele mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem.

Priority Malty v oblasti Středozemního moře

Prioritou maltské zahraniční politiky je důraz na zachování míru ve středozemní oblasti a rozvoj dobrých vztahů s nejbližšími severoafrickými sousedy ostrova. Země má tradičně dobré vztahy s Libyí, Tuniskem a dalšími severoafrickými státy. Malta se proto v roce 2004 zasadila o odstranění embarga EU vůči Libyi s cílem zahájit dodávky techniky nezbytné pro účinnou kontrolu libyjských hranic a přilehlých pobřežních vod. Dále maltská vláda dlouhodobě spolupracuje v rámci organizace Fórum ministrů vnitra západního Středomoří (Magreb, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Francie).

S Itálií a Španělskem ji spojuje boj proti nelegální imigraci, která je pro zmíněné země závažným problémem. Malta s Itálií představují tradičně cíl imigrantů z afrických zemí, především ze Somálska, Eritreje a Etiopie. Příliv nelegálních imigrantů do země se stále zvyšuje a v roce 2005 se jednalo o 1 822 osob. Malta se snaží řešit problém ilegální imigrace ve spolupráci s Evropskou komisí.

Vedle snahy o společný postup v otázkách nelegálních přistěhovalců se Malta aktivně účastní regionální spolupráce ve Středomoří. Snaží se tak naplňovat princip jednotné bezpečnosti a stability v Evropě a ve Středomoří.

Valleta na Google Maps

Odkazy:

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: encyklopedie států (česky):
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={1D9A4C3A-BE69-4992-8BB5-8A5BA492C255}
Informační portál o Evropské unii: informace o Maltě (česky):
http://www.euroskop.cz/43585/120399/clanek/malta/
Oficiální portál pro podnikání a export: informace o Maltě (česky):
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/malta/1001456/
Oficiální stránky Maltské vlády (anglicky)
http://www.gov.mt/
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.