Top banner
zpět na homepage
Slovensko
Kategorie: Členské státy EU

Slovenská republika

Jeden z nástupních států Československé federativní republiky. Slovensko se z ekonomické a politické izolace dostalo na výsluní jako reformní vzor. Slovensko patří mezi středoevropské státy a spolu se svými sousedy (Českou republikou, Maďarskem a Polskem) formuje tzv. Visegrádskou čtyřku.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Slovensko
Oficiální název (=rozšířený název) Slovenská republika
Název v rodném jazyce Slovensko
Hlavní město Bratislava 411 228 obyvatel (2011)
Státní zřízení parlamentní republika
Rozloha 48 845 km2
Délka hranic 1 524 km
Obyvatelstvo 5 404 322 (k 1. lednu 2012)
Přírůstek obyvatel 0,1 % (2012)
Jazyky úředním jazykem je slovenština, na jihu Slovenska se mluví také maďarsky
Měna euro (EUR)
HDP 69,06 mld. EUR (2011)
HDP na hlavu 18 400 EUR (2011)
Růst HDP 3,3 % (2011)
Člen EU od 1. května 2004
Zastoupení v Evropském parlamentu 13 zástupců
Hlasovací síla v Radě EU 7 hlasů
Dluh 43,3 % HDP (2011)
Počet migrantů 0,29 migrantů/1 000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Maďaři (9,7 %)
Romové (1,7 %)
Ukrajinci (1 %)
ostatní (1,8 %)
Hlava státu prezident republiky Ivan Gašparovič (od 15.6.2004)
Předseda vlády Robert Fico (od 4.7.2006) (nově od 4.4. 2012)

Parlament (Národna rada SR) je nejvyšším legislativním orgánem státu. Má 150 členů – poslanců volených v demokratických volbách, které se konají jednou za čtyři roky. Volební systém do parlamentu je poměrný, výsledky voleb a přerozdělování hlasů na poslanecká křesla tedy do velké míry kopírují poměr hlasů voličů.

Vláda se skládá z ministrů, kteří vzešli z politických stran, jež vytvořily většinovou koalici (t.j. která má víc než 75 poslanců v parlamentu). V čele vlády stojí premiér, který nedisponuje vlastní ministerskou agendou. Pokud se poslanci stanou ministry, svého poslaneckého mandátu se dočasně vzdávají a na jejich místo nastoupí náhradníci. V případě, že rezignují nebo jsou odvoláni, mandát se jim vrátí a oni nastoupí zpět do parlamentu jako řadoví poslanci.

Prezident je spolu s premiérem a předsedou parlamentu nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Jeho funkce je však spíše formální. Mezi jeho pravomoce patří například pověřování budoucího premiéra sestavením vlády, kterou následně jmenuje. Dále disponuje tzv. malým vetem (tzn. může vrátit zákon k opakovanému posouzení parlamentem). Kromě toho vybírá ústavní soudce něbo uděluje státní vyznamenání. Nynějším prezidentem SR je Ivan Gašparovič.

Slovensko má přes 5 300 000 obyvatel. Nejvyšší počet obyvatel mají kraje Prešovský, Košický a Nitranský. Města s nejvyšším počtem obyvatel jsou Bratislava, Košice a Prešov. Nejvyšší hustota zalidnění je v krajích Bratislavském, Trenčianském a Trnavském. Města největší rozlouhou jsou Vysoké Tatry (město), Bratislava a Košice. Nejvyšší úbytek obyvatelstva je v Bratislavském, Myjavském, Košickém, Medzilaborském a Sobraneckém okrese. Nejvyšší přírustky obyvatel byl zaznamenán na Spiši, Oravě, Abově a Zemplíně.

Národnostní složení z roku 2006: Slováci – 85,8 %, Maďaři – 9,5 %, Rómové – 1,8 %, Češi - 0,8 %, Rusíni – 0,4 %, Němci – 0,1 %, Poláci.

Jazyky menšin se mohou používat ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce (Kunešov).

Slovenská ústava zaručuje svobodu vyznání. Většina obyvatelstva je římskokatolická (68,9 %), druhou největší skupinou jsou ateisté (13 %), třetí evangelící (6,9 %), čtvrtou římskokatolická obec (6,9 %), pátou kalvinisté (2 %) a šestou pravoslavní (0,9 %).

Historický vývoj Slovenska odpovídá jeho středoevropské poloze. Habsburskou monarchii vystřídalo demokratické Československo, fašistický válečný slovenský stát, komunizmus východního bloku a krátká obnova demokratického Československa. Od vzniku státu 1.1.1993 prošlo obrovskými změnami, a to z politických důvodů. Nejdřív se místo změny plánované ekonomiky na tržní model zaseklo v korupci s nádechem diktatury, aby pak po volbách v roce 1998 nabralo nový dech a skoky tzv. středoevropského tygra se snažilo dohnat zameškaná léta. V politice nastartoval proces integrace do evropských a transatlantických struktur završen vstupem do EU a NATO v roce 2004 a v ekonomické oblasti spočíval v otevření se zahraničním investicím, v privatizaci a daňových reformách. Meziroční růst patří k nejvyšším, ale klíčovým problémem zůstává nezaměstnanost v dvouciferných číslech a otázky vůči 10% maďarské menšině a zejména vůči stále početnější romské populaci.

Kromě nížin v okolí dvou největších měst – Bratislavy na západě a Košic na východě pokrývá celé území Slovenska horstvo, což komplikuje zejména výstavbu infrastruktury napříč státem. Jednotlivé povrchové celky Slovenska patří do Panonské pánve a Karpat. Do Panonské pánve patří Zhorská nížina, Podunajská nížina a Východoslovenská nížina.

Podnebí Slovenska se nachází na rozmezí mezi kontinentálním a oceánským. Průměrná roční teplota je od 5 do 8,5 stupňů Celsia.

Řeky v SR většinou pramení a jsou málo vodnaté. Výjimkou je Dunaj. Vodstvo se dělí na pomoří Baltského a Černého moře. Do pomoří Baltu patří povodí řek Poprad a Dunajec. Do pomoří Černého moře patří povodí Moravy, Dunaje, Tisy. Přehrady jsou významným hydroenergetickým zdrojem. Nejvíce jich je na Váhu (Liptovská Mara, Slňava, Nosice atd.).

Slovensko prošlo procesem přechodu od centrálně plánované ekonomiky k tržní. V roce 2000 se projevily pozitivní efekty stabilizačních opatření. Bylo dosaženo makroekonomické rovnováhy, nastalo oživení ekonomiky a mírnější byl růst cenové hladiny. Tato rovnováha měla však jen dočasný charakter. Roku 2001 došlo k nárůstu výkonnosti ekonomiky a růstu nezaměstnanosti. Mírně vzrostly reálné mzdy a zpomalil se růst spotřebitelských cen. V roce 2003 klesla míra nezaměstnanosti na 15,6 %.V tomto roce bylo přijato několik důležitých zákonů – nový zákon o dani z příjmů (rovná daň), nový zákon o obchodním rejstříku, novela zákona o správě daní a poplatků atd.

V současnosti se SR chystá na zavedení společné evropské měny Euro, ke kterému by mělo dojít v roce 2009.

Slovensko se o začlenění do EU pokoušelo už jako součást ČSFR. Po období politické nestability, které trvalo až do roku 1998, se situace změnila směrem k demokratizaci společnosti a postupnému přibližování země standardům EU. Slovenská republika se stala členem Evropské unie k 1. květnu 2004.

V evropských záležitostech není politika Slovenska nijak výrazná a většinou sleduje proevropský trend. V Radě disponuje země 7 hlasy a do Evropského parlamentu zvolili Slováci 13 poslanců při rekordně nejnižší volební účasti na úrovni 17%. Největší výzvou pro Slovensko je momentálně příprava přistoupení k Schengenu a zabezpečení východní hranice s Ukrajinou, společně s přijetím Eura od roku 2009.

Bratislava na Google Maps

Odkazy:

Oficiální portál EU – Profily států
http://europa.eu/abc/european_countries/eu_members/slovakia/index_cs.htm
Oficiální portál EU – Rada Evropské unie
http://europa.eu/institutions/inst/council/index_en.htm
Oficiální portál EU – Evropský parlament
http://europa.eu/institutions/inst/parliament/index_en.htm
Oficiální portál BBC - Profily států
http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/country_profiles/1108491.stm
Databáze států na portálu CIA
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lo.html
Wikipedia – otevřená encyklopedie
http://sk.wikipedia.org/wiki/Slovensko
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.