Top banner
zpět na homepage
Slovinsko
Kategorie: Členské státy EU

Slovinská republika

Slovinsko je jednou z bývalých republik Jugoslávie, v rámci které byla vždy ekonomickým lídrem. To jí umožnilo jako jediné z nich vstup do EU a NATO v roce 2004 a přijetí eura k 1.1.2007. Slovinsko hraničí s Rakouskem, Maďarskem, Chorvatskem a Itálií. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Slovinsko
Oficiální název (=rozšířený název) Slovinská repubika
Název v rodném jazyce Republika Slovenija
Hlavní město Lublaň (Ljubljana) 280 607 obyvatel (2012)
Státní zřízení parlamentní republika
Rozloha 20 273 km2
Délka hranic 1 382 km
Obyvatelstvo 2 055 496 (k 1. lednu 2012)
Přírůstek obyvatel -0,19 % (2012)
Jazyky úředním jazykem je slovinština
Měna euro (EUR)
HDP 35,64 mld. EUR (2011)
HDP na hlavu 21 000 EUR (2011)
Růst HDP -0,2 % (2011)
Člen EU od 1. května 2004
Zastoupení v Evropském parlamentu 7 zástupců
Hlasovací síla v Radě EU 4 hlasy
Dluh 47,6 % HDP (2011)
Počet migrantů 0,39 migrantů/1 000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Srbové (2 %)
Chorvati (1,8 %)
ostatní (13,1 %)
Hlava státu prezident republiky Danilo Türk (od 22.12.2007)
Předseda vlády Janez Janša (od 10.2.2012)

Slovinsko je republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění je voleno přímo na dobu čtyř let, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora - Národní rada je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národní je rady pětileté.

Celkový počet obyvatel Slovinska je 2 019 392 (červenec 2007). Podíl městského obyvatelstva je 54,16%. Největší slovinské město je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271 000 obyvateli. Další velká města jsou Maribor, Celje, Novo Mesto a Koper.

Etnické složení státu je následující: 83,06 % obyvatel tvoří Slovinci. Z menšin stojí za zmínku zejména 1,98 % Srbů, 1,81 % Chorvatů, 1,10 % Bosňáků a 0,53 % Muslimů, 0,32 % Maďarů a 0,20 % Makedonců.

Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8 % obyvatel ke katolicismu, 10,1 % k ateismu, 2,4 % k islámu, 2,3 % k ortodoxnímu křesťanství a 15,7 % neodpovědělo.

Po rozpadu rakousko - uherské monarchie se území stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 Jugoslávie. Po válce se stalo Slovinsko jednou z republik socialistické federace, ale v roce 1989 přijal parlament rozhodnutí o osamostatnění a v následujícím roce následovaly demokratické volby. Nezávislost na Jugoslávii získal v roce 1991. Odluka se obešla bez velkého krveprolití i díky etnické homogenitě, netypické na Balkánu. Slovinci byli motivováni svým dlouhodobým potenciálem. Dnes jsou vztahy Slovinska s ostatními státy bývalé federace na dobré úrovní a země usiluje o jejich integraci do evropských struktur. Jediný spor, který přetrvává, se týká hranic s jižním sousedem – Chorvatskem.

Slovinsko je přímořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské nížiny a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie.

V zemi se setkávají čtyři hlavní evropské geografické regiony: Alpy, Dinárská oblast, Panonská nížina a Středomoří. Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. Průměrná teplota je -2°C v lednu a 21°C v červenci.

Ekonomika Slovinska je nesmírně stabilní a svůj model by ráda předala celému Balkánu. Její recept na úspěch tkví v rychlé aplikaci tržního hospodářství, skvělé infrastruktuře, vzdělané pracovní síle a výhodné centrální pozici. To umožnilo, že se Slovinsko jíž v březnu 2004 stalo první tranzitní ekonomikou, která v rámci Světové banky změnila svůj statut z toho, který si půjčuje, na donora. Slovinský průmysl se orientuje na výrobu automobilových součástí, chemických látek a elektroniky. Problémem zůstává nízký podíl přímých zahraničních investic a vysoký podíl státního vlastnictví.

V rámci EU patří Slovinsko k nejmenším členským státům. V Radě proto disponuje 4 hlasy a v Evropském parlamentu jej zastupuje 7 poslanců. Členem Unie je od roku 2004. O tři roky později přijalo společnou měnu Euro. V roce 2008 bude Slovinsko prvním státem z bývalého východního bloku, který převezme půlroční předsednictví.

Lublaň na Google Maps

Odkazy:

Oficiální portál EU – Profily států
http://europa.eu/abc/european_countries/eu_members/slovenia/index_cs.htm
Oficiální portál EU – Rada Evropské unie
http://europa.eu/institutions/inst/council/index_en.htm
Oficiální portál EU – Evropský parlament
http://europa.eu/institutions/inst/parliament/index_en.htm
Oficiální portál BBC - Profily států
http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/country_profiles/1097296.stm
Databáze států na portálu CIA
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/si.html
Wikipedie – otevřená encyklopedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovinsko
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.