Top banner
zpět na homepage
Libye
Kategorie: Sousedé EU

Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje

Libye je státem severní Afriky, jehož severní hranici omývá Středozemní moře. Sousedí s Tuniskem, Alžírskem, Nigerem, Čadem, Súdánem a Egyptem. Velkou část území – okolo 90% - pokrývají pouště nebo polopouště, proto je zde velmi suché a horké klima v létě, chladné a vlhké v zimě. Vedle oáz v poušti jsou jedinými zelenými místy oblasti na pobřeží Středozemního moře, kde je klima středomořské. V oblastech oáz a pobřeží žije okolo 90% všech obyvatel. Mezi nimi se prostírá poušť, táhnoucí se od pobřeží na jih v délce 800 km. Většina území je neúrodná a příliš suchá pro zemědělství, přesto velké množství lidí právě v zemědělství pracuje. Většinu libyjského terénu tvoří roviny nebo prolákliny. Nejvyšší horou je Bikku Bitti (2 267 m).

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Libye
Oficiální název (=rozšířený název) Libye
Název v národním jazyce Libya
Hlavní město Tripolis
Státní zřízení působí v rámci přechodné vlády
Rozloha 1 759 540 km2
Délka hranic 4 348 km
Obyvatelstvo 6 733 620 (červenec 2012)
Přírůstek obyvatel 2,007% (2012)
oficiální Jazyk arabština
ostatní Jazyky italština, angličtina, berberské jazyky (Nafusi, Ghadamis, Suknah, Awjilah, Tamasheq)
Měna libyjský dinár (LYD)
HDP 36,87 miliard USD (2011 )
HDP na hlavu 14 100 USD (2011)
Růst HDP 2,5% (2010)
Člen EU ne
Dluh 4,7% HDP (2011)
Počet migrantů 0 migrantů/1000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny 97% - Arabové (vč. Egypťanů a Tunisanů) a Berbeři 3% - Tebouové a Tuaregové (kmeny),
Řekové, Malťané, Italové, Pákistánci, Turci, Indové
Hlava státu předseda přechodné národní rady Mustafa Abd al-Jalil (březen 2011)
Předseda vlády Premiér přechodné národní rady Abd al-Rahim al-Keeb (23. říjen 2011)

V čele Libyjské džamáhíríje stojí od 1. září 1969 vůdce revoluce Muammar Kaddáfí. Po nástupu k moci Kaddáfí nařídil ustanovení tzv. lidových výborů, ve kterých na nejnižších úrovních mohou zasedat všichni Libyjci. Tyto lidové výbory pak zastřešuje Všeobecný lidový kongres, který nahradil vládu – ta byla oficiálně zrušena. V Kongresu je přibližně 2 700 míst, která jsou obsazována lidmi zvolenými v lidových výborech. Ve skutečnosti však o všech podstatných věcech rozhoduje Kaddáfí osobně. Dnes Kaddáfí pozvolna předává vládu do rukou svého nejstaršího syna Sajfa Isláma. Ten je oproti svému otci příznivcem privatizace, je otevřen světu a chce docílit rychlého ekonomického růstu Libye. Státní vlajka má čistě zelenou barvu, která má představovat hlavní náboženství v zemi – islám.

Obyvatelé Libye jsou z 97% Berberové a Arabové, zbylé 3% tvoří Řekové, Italové, Egypťané, Pákistánci, Indové, Turci a jiní. Zhruba 62% obyvatel Libye jsou lidé ve věku 15-64 let, 33% tvoří děti do 25 let a zbytek jsou lidé starší 64 let. Libyi se také přezdívá národ mladých, čemuž také odpovídá průměrný věk, který je 23 let. Délka dožití je průměrně okolo 77 let, přičemž ženy se dožívají v průměru 80 let a muži 75 let. Státním náboženstvím je sunnitský islám, který vyznává zhruba 97% obyvatel, zbylá tři procenta tvoří převážně křesťané.

Hlavní hospodářská odvětví země tvoří těžba a zpracování ropy a zemního plynu, dále pak zemědělství, potravinářský a textilní průmysl, řemesla, výroba cementu, stavebnictví a rybolov. V zemi jsou také značné zásoby sádrovce a rud železa. V zemědělství se pěstuje hlavně pšenice, ječmen, olivy, datle, citrusové plody, arašídy a tabák. Libye vyváží především ropu a ropné výrobky, zemní plyn, olivový olej, kůži a usně. Vývoz ropy činí zhruba 95% příjmů země z vyvážených surovin a čtvrtinu HDP. Libye vyváží své produkty převážně do Itálie a Německa, poté do Španělska, Turecka, Francie a do Spojených států. Dovážet musí stroje, polotovary, jídlo a spotřební zboží. Toto zboží se do Libye dováží hlavně z Itálie, Německa, Tuniska, Turecka, dále pak ze Spojeného království, Francie, Jižní Koreji a Číny. V průmyslu pracuje okolo 59% obyvatel země, ve službách 23% a zbylých 17% obyvatel se živí zemědělstvím. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 30%, inflace dosáhla v roce 2006 3,1%.

Ačkoliv se Libyi přezdívá země mladých lidí, má tato země velmi staré dějiny. Na severovýchodním pobřeží se v historii nacházely egyptské a řecké osady. Na severozápadě se usadili Féničané, po nich Kartáginci. Později území obsadili Římané, po nichž zbyly jedny z nejkrásnějších památek v Libyi – ty se nacházejí na pobřeží u Leptis Magna. V 7. století začali na území pronikat Arabové. S nimi přišel islám, ke kterému konvertovala část místních obyvatel. Oblast dnešní Libye byla v 16. století připojena Turky k Osmanské říši. Posledním cizím národem byli Italové, kteří Libyi kolonizovali od roku 1911. Trvalo jim však 30 let než porazili pouštní kmeny. Od roku 1939 ovládala tedy Itálie Libyi jako svou provincii. Na severovýchodě země se během Druhé světové války odehrála známá bitva o Tobruk mezi britskými, německými a italskými jednotkami. Po válce Libyi okupovala Británie a Francie, až roku 1951 bylo vyhlášeno Libyjské království v čele s králem Idrísem.

Tripolis na Google Maps

Odkazy:

portál americké zpravodajské služby CIA (v angličtině):
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ly.html
Encyklopedie států a území na stránkách Ministerstva zahraničí ČR (česky):
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={547A5E63-DB43-44AA-8FB9-59A16FBFC2C7}
Přehled politických informací s prolinky na další servery o Libyi (v angličtině):
http://www.libyaglobe.com/
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.