Top banner
zpět na homepage
Libanon
Kategorie: Sousedé EU

Libanonská republika

Libanon leží na Blízkém východě a s Evropskou unií spolupracuje v rámci Politiky sousedství. Byl zmítán dlouholetou občanskou válkou mezi různými frakcemi, m.j. nábožensky a etnicky rozlišenými, která byla ukončena v roce 1989. Od sedmdesátých let si v zemi udržuje vliv syrská vláda. I nadále je země politicky nestabilní, kromě jiného vinou rozpolcenosti společnosti na protisyrskou většinu a prosyrskou menšinu, konfesní a etnické různorodosti a politického napětí v regionu. Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Libanonu. EU se snaží podporovat vládní protisyrské hnutí a stabilizaci a mír v libanonské společnosti prostřednictvím podpory libanonského hospodářství.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Libanon
Oficiální název (=rozšířený název) Libanonská republika
Název v národním jazyce Al-Džumhúríja al-Lubnáníja
Hlavní město Bejrút
Státní zřízení parlamentní republika
Rozloha 10 400 km2
Délka hranic 454 km
Obyvatelstvo 4 140 289 (červenec 2012)
Přírůstek obyvatel -0,38% (2012)
oficiální Jazyk arabština
ostatní Jazyky francouzština, angličtina, arménština
Měna libanonská libra (LBP)
HDP 39,04 miliard USD (2011 )
HDP na hlavu 15 700 USD (2011)
Růst HDP 1,5% (2011)
Člen EU ne
Dluh 137,1% HDP (2011)
Počet migrantů -12,08 migrantů/1000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Libanonci 80 %, Palestinci 12 %, Arménci 5 %, Syřané, Kurdové a jiní 3 %
Pozn.:Obyvatelstvo je arabského etnika z 95%, avšak zvláště křesťanští Libanonci se neidentifikují jako Arabové,
ale jako potomci starověkých Kananejců a upřednostňují označení Féničané
Hlava státu prezident republiky Michel Sulayman (25. května 2008)
Předseda vlády Najib Miqati (7. červenec 2011)

Libanon leží na ploše 10 400 km2 a jeho hlavní město je Bejrút. Země sousedí s Izraelem a Sýrií. Pozemní hranici tvoří 454 km a pobřeží 225 km. Většinu území zabírá pobřežní planina a údolí Bikáa. Klima je středomořské s mírnými a deštivými zimami, v horách se sněžením, léta jsou suchá.

V Libanonu žijí skoro 4 miliony obyvatel s ročním přírůstkem 1,198%. Většinu populace tvoří Arabové. Dále je zde 4% menšina Arménů. Různé proudy Islámu vyznává 59,7% společnosti, 39% se hlásí ke křesťanství. Oficiálním jazykem je arabština. V zemi žije asi 400 000 palestinských uprchlíků a 40 000 uprchlíků z Iráku. Libanon odhaduje, že asi 200 000 Libanonců bylo nuceno opustit svá obydlí při konfliktu v létě 2006.

Libanon je parlamentní demokracie. Post prezidenta zastává již od roku 1998 Emile Lahod. Premiérem vlády zvolené v červnu 2005 byl jmenován Fuád Siniura.

Libanon se potýká s velkým rozpočtovým schodkem. Dlouhá občanská válka a trvající nestabilita se podepsaly na špatném stavu hospodářství, které žije zejména z turismu a finančních služeb. Evropská unie je největším libanonským obchodním partnerem. HDP činí 22,02 mld. dolarů, per capita 5 700 dolarů. HDP se v roce 2006 propadlo o 6,4%. Oficiální měnou je libanonská libra (LBP).

Libanon byl až do roku 1918 součástí Osmanské říše. Dále byla země vedena jako mandátní území OSN a správa země byla od roku 1920 svěřena Francii. Roku 1925 byla vyhlášena Libanonská republika stále pod francouzskou správou. Libanon získal nezávislost až v roce 1943. Od roku 1948, kdy na libanonské území přišli palestinští uprchlíci a začala i zde operovat OOP, vzrůstalo napětí mezi Palestinci a místními Libanonci. To vyústilo ve zdlouhavou občanskou válku let 1975 - 1989 mezi křesťanskými falangisty a Palestinci spolu se sunnitskými muslimy žijícími v zemi. V roce 1976 do Libanonu přišly na žádost vlády syrské jednotky, aby pomohly v boji proti Palestincům. O dva roky později již syrské jednotky bojovaly na straně OOP. V témže roce 1978 vstoupila do Libanonu i izraelská armáda, jako reakce na ostřelování severu Izraele. Od roku 1978 jsou v zemi instalovány mírové jednotky OSN UNIFIL. Taifská dohoda podepsaná v roce 1989 ukončila občanskou válku, ustavila vládu Národní jednoty. Sýrie si zajistila politický vliv v zemi.

Od devadesátých let probíhá obnova země, která je přerušována nepokoji způsobenými špatnou hospodářskou situací v zemi. Od devadesátých letech probíhají také útoky hnutí Hizballáh na severní část Izraele, na které Izrael odpovídá odvetou. V roce 2000 se Izrael stáhl z jižního Libanonu. V roce 2005 byl spáchán atentát na expremiéra Rafíka Harírího, který byl symbolem odporu proti syrskému vlivu. Z atentátu byla viněna právě Sýrie. Následovalo několik protisyrských demonstrací, které byly začátkem tzv. Cedrové revoluce, jež vedla ke svržení prosyrské vlády. V roce 2005 Libanon opustily poslední syrské jednotky. V létě 2006 Hizballáh zaútočil na sever Izraele. Na útok izraelská vláda odpověděla silou. Konflikt po měsíci skončil. Rada bezpečnosti OSN vydala rezoluci, ve které žádá odzbrojení Hizballáhu. Země se v současné době nachází opět v hluboké politické krizi. Situace mezi protisyrskou většinou podporovanou západem a Saudskou Arábií a prosyrskou menšinou podporovanou Íránem a Sýrií je napjatá. Navíc na území Libanonu operují sunnitské extremistické skupiny napojené na Al-Kaidu, jako je například Fatah al-Islam. Nestabilita má neblahý vliv na ekonomickou a sociální situaci v zemi.

Libanon je zahrnutý mezi země programu Evropská politika sousedství. Asociační dohoda mezi EU a Libanonem byla podepsána 17. června 2002, ale zatím nebyla ratifikována. Bylo také zahájeno přechodné období, které má za cíl vytvořit volný trh mezi EU a Libanonem, který je jedním z bodů programu Euro-středomořského partnerství, jehož se Libanon účastní taktéž. Mezi priority Libanonské politiky vůči EU patří zajištění stability a míru v Libanonu, politické a bezpečnostní spojenectví s EU, rozvoj demokracie a občanské společnosti, liberalizace a privatizace hospodářství, ekonomické partnerství, finanční podpora a podpora rozvoje a podpora kulturního dědictví Libanonu. Libanon je dále zapojen do programu MEDA, do Programu pro modernizaci průmyslu (IMP) a Národního programu pro Libanon (NIP).

Hlavní problémy vztahu mezi EU a Libanonem představuje zdlouhavé vyšetřování smrti libanonského expremiéra Harírího, napjatá situace na jihu Libanonu, kde má majoritní vliv hnutí Hizballáh, dodržování lidských práv a svobod, situace Palestinských uprchlíků v Libanonu, žijících v uprchlických táborech (asi 400 000 lidí). Ti čelí diskriminaci ze strany vlády, nemají právo pracovat, vlastnit majetek či pobírat sociální pojištění.

Dalším problematickým bodem je spolupráce v boji proti terorismu, existují rozpory ve vnímání tohoto problému ze strany Libanonu a EU.

Bejrút na Google Maps

Odkazy:

Libanonské ministerstvo zahraničních věcí a emigrantů (anglicky)
http://www.emigrants.gov.lb/eng/default.asp
internetová encyklopedie Wikipedia, heslo Libanon (česky)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Libanon
databáze CIA zemí světa, Libanon (anglicky)
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/le.html
stránky Evropské komise, Vztah EU a Libanonu (anglicky)
http://ec.europa.eu/external_relations/lebanon/intro/index.htm
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.