Top banner
zpět na homepage
Sýrie
Kategorie: Sousedé EU

Syrská arabská republika

Sýrie je stát ve východním středomoří. Většinu jejího obyvatelstva tvoří muslimové. V zemi však žije i 10% křesťanů nejrůznějších církví.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Sýrie
Oficiální název (=rozšířený název) Syrská arabská republika
Název v národním jazyce Al-Jumhuriya al-`Arabiya as-Suriya/Suriyah
Hlavní město Damašek
Státní zřízení poloprazidentská republika
Rozloha 185 180 km2
Délka hranic 2 253 km
Obyvatelstvo 22 530 746 (červenec 2012)
Přírůstek obyvatel -0,797% (2011)
oficiální Jazyk arabština
ostatní Jazyky kurdština, arménština, čerkes,
Měna Syrská libra (SYP)
HDP 64,7 miliard USD (2011)
HDP na hlavu 5 100 USD (2011)
Růst HDP -2% (2011)
Člen EU ne
Dluh 34,4% HDP (2011)
Počet migrantů -27,82 migrantů/1000 obyvatel (2011)
Etnické menšiny 90 % syrští Arabové a dále Kurdové (cca 8 %), Arméni, skupiny Čerkesů, Turků, Turkmenů, Peršanů, Židů a Romů
Hlava státu prezident republiky Bashar al-Asad (17. červenec 2000)
Předseda vlády Riyad Fareed Hijab (6. červen 2012)

Dějiny Sýrie se až do první poloviny 20. století podobají historii řady blízkovýchodních států v jejím okolí. Její území je tak spjato se starověkými civilizacemi Blízkého východu a zároveň bylo v průběhu tisíciletí ovládáno množstvím různých států. Po zániku osmanského panství na Blízkém východě po první světové válce bylo dnešní syrské území spravováno Francií pod mandátem, který jí byl udělen Společností národů. Nezávislost získala Sýrie v roce 1946. Poté se však potýkala s dlouhodobou politickou nestabilitou a vojenskými převraty. Sýrie se na krátký čas pokusila spojit s Egyptem do tzv. Sjednocené arabské republiky, ale tento pokus o sjednocení více zemí arabského světa do jednoho celku (panarabismius) velmi brzy skončil. V roce 1967 Sýrie ztratila v průběhu tzv. šestidenní války s Izraelem část svého území – Golanské výšiny. Ty Izrael okupuje do současnosti, vztahy obou zemí zůstávají velice špatné. Období nestability skončilo v Sýrii až v roce 1970, kdy v zemi převzal moc Háfiz Assad ze strany Baas (ta kombinuje ve svém programu arabský nacionalismus s marxismem). Za jeho vlády došlo k přitvrzení politického režimu. Život v zemi se dostal pod striktní kontrolou státních orgánů, represivních složek a vládnoucí strany Baas. V zahraniční politice se Sýrie orientovala na sovětský blok. V letech 1976 – 2005 byla syrská armáda přítomna v Libanonu.

Jisté uvolnění nastalo po smrti Háfize Assada v roce 2000. Jeho nástupce – syn Bašár Assad – začal pomalým tempem uvolňovat politické poměry v zemi. Sýrie po jeho nástupu už není v takové izolaci ze strany Západu, jako tomu bylo za vlády jeho otce. Přestože v zemi došlo k jistému uvolnění i na poli lidských práv, země je stále uzavřenější, než její muslimští sousedé Jordánsko či Turecko. Také kontakty Sýrie s Íránem a podpora libanonského hnutí Hizballáh je problémovým bodem v jejím vztahu k Západu.

Poté, co byly podniknuty změny k liberalizaci ekonomiky, začala Sýrie hospodářsky posilovat. V zemi se dnes také lépe daří zahraničním investicím a zájem o ni mají hlavní světoví ekonomičtí aktéři. Spolupráce s Evropskou unií se rozvinula zvláště po roce 1995, když započal tzv. Barcelonský proces. Ten institucionalizoval partnerství Evropy a států středomořské oblasti od Sýrie až po Maroko. V roce 2003 Sýrie ukončila jednání o asociační dohodě s EU. V současnosti tak ze strany EU probíhá např. podpora syrských ekonomických reforem a modernizace zdejšího průmyslu a obchodu.

Damašek na Google Maps

Odkazy:

Blízkovýchodní stránky
http://chunky.webpark.cz/israel.html
CIA World Factbook
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sy.html
European Commision (2006): The EU's relations with Syria
http://ec.europa.eu/comm/external_relations/syria/intro/index.htm

Literatura:

Bahbouh, Ch.: Sýrie, Dar Ibn Rushd, Praha 2005
 
Schulze, R.: Dějiny islámského světa ve 20. století, Atlantis, Brno 2007
 
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.