Top banner
zpět na homepage
Ukrajina
Kategorie: Sousedé EU

Ukrajinská republika

Ukrajina je svou rozlohou po Rusku druhým největším státem Evropy. Vzhledem ke své strategické poloze na pobřeží Černého moře představuje důležitou vstupní bránu do oblasti Kavkazu. Historie Ukrajiny je poznamenána soupeřením sousedních mocností a území Ukrajiny bylo po většinu času pod nadvládou Ruska, Polska, a dalších států. Střetávání těchto rozdílných kulturních vlivů má za následek, že západ země je více nakloněn spolupráci se západními partnery, zatímco rusky hovořící Ukrajinci na východě inklinují spíše ke spolupráci s Ruskem. V dnešních dnech Ukrajina prochází obdobím bouřlivé politické a hospodářské transformace.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Ukrajina
Oficiální název (=rozšířený název) Ukrajinská republika
Název v národním jazyce Ukrayina
Hlavní město Kyjev
Státní zřízení poloprezidentská republika
Rozloha 603 550 km2
Délka hranic 4 566 km
Obyvatelstvo 45 453 282 (1.leden 2012)
Přírůstek obyvatel -0,625% (2011)
oficiální Jazyk ukrajinština (67%)
ostatní Jazyky ruština (24%) a další jazyky jako rumunština, polština, maďarština atd.(9%)
Měna hryvna (UAH)
HDP 165 miliard USD (2011 )
HDP na hlavu 7 300 USD (2011)
Růst HDP 5,2% (2011 )
Člen EU ne
Dluh 44,8% HDP (2011)
Počet migrantů -0,08 migrantů/1000 obyvatel (2011)
Etnické menšiny Ukrajinci 77,8%, Rusové 17,3%, Bělerusové 0,6%,
Molavci 0,5%, Krymští Tataři 0,5%, Bulhaři 0,4%,
Maďaři 0,3%, Rumuni 0,3%, Poláci 0,3%, Židé 0,2%,další 1,8% (2001)
Hlava státu prezident Viktor Fedorovyč Janukovyč (25. únor 2010)
Předseda vlády Mykola Janovyč Azarov (11. březen 2010)

Ukrajina je republikou, ležící na pomezí mezi prezidentským a parlamentním typem. Prezident je volen přímo, na 5 let. Jednokomorový parlament o 450 zastupitelích volí a odvolává premiéra země. Premiér musí být oficiálně jmenován prezidentem.

Podle sčítání lidu z roku 2007 má Ukrajina přes 46 milionů obyvatel. Ve městech žije téměř 68% z nich. V současné době počet obyvatel klesá. Na vině je nízká porodnost, podobně jako ve většině zemí Evropy.

K ukrajinské národnosti se hlásí 77,8% obyvatel. Významnými menšinami jsou Rusové (17,3%) a Krymští Tataři (0,5%) - ti mají dokonce v rámci Ukrajiny autonomii: Autonomní republiku Krym. Další menšiny tvoří Rumuni a Moldavané (0,9%), Bělorusové (0,6%), Bulhaři (0,4%), Maďaři (0,3%) a další národnosti.

Za věřící se označuje okolo 60 % obyvatel Ukrajiny, přičemž více nábožensky založen je západ země, zatímco v průmyslových oblastech, zejména na Donbasu, má silnou pozici ateismus. Převládajícím náboženstvím je pravoslavné křesťanství. Na západě země, zejména v Haliči, převládá řeckokatolické vyznání, v některých oblastech jsou výraznější menšinou též římští katolíci, kteří celkem tvoří necelé 2 % ukrajinských věřících.

Menšinovými náboženstvími, která však obě mají na Ukrajině dlouhou tradici, jsou judaismus a islám. Židovství bylo od středověku rozšířeno po celé Ukrajině. Dnes však tvoří židé jen několik desetin procenta obyvatel země.

Centrem Islámu na Ukrajině je Krymský poloostrov, jenž byl po staletí osídlen Tatary, resp. Krymskými Tatary, kteří se sem od konce 20. století vracejí ze středoasijského vyhnanství. Islám vyznává něco přes 1 % obyvatel Ukrajiny.

Na území dnešní Ukrajiny se v minulosti střetávaly síly významných mocností regionu. Spory mezi Ruskem a Polskem vyvrcholily v 17. století připojením východní části Ukrajiny k Rusku. Po zhroucení polského státu se dostala západní Ukrajina pod vliv Rakouska. Ve 20. století pak byla oblast dnešní Ukrajiny kompletně pohlcena Sovětským svazem. Fakt, že území Ukrajiny bylo v minulosti pod různými kulturními vlivy, ovlivňuje soudržnost ukrajinské společnosti do dnešních dnů.

Povrch Ukrajiny je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi; druhá větší rovinatá oblast je při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova, jejichž nejvyšší vrcholky dosahují okolo 1500 m.

Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Nejvýznamnější řekou je Dněpr, který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části. Východní Ukrajinou protéká Severní Doněc, přítok Donu. Další velké řeky jsou Prut, Dněstr a Jižní Buh. Velké řeky jsou využívány jednak pro lodní dopravu, jednak jako zdroj energie.

Ukrajina má rozsáhlý těžký průmysl, který je situován především na východě země. Ukrajinské hospodářství dnes prochází obdobím transformace. Mnohé velké průmyslové podniky ještě z dob Sovětského svazu tak zanikají v důsledku malé konkurenceschopnosti. Na Ukrajině se těší velkému významu hutnictví, které však bylo v minulosti poznamenáno řadou neštěstí. V zemi je též silný zemědělský sektor. Podmínky pro rozvoj zemědělství jsou více než příznivé. Pěstují se obilniny (pšenice a ječmen)a cukrová řepa.

EU a Ukrajina:

Pro Evropskou unii představuje Ukrajina klíčového partnera. V rámci Evropské politiky sousedství je Ukrajina označována za prioritní zemi a je příjemcem poměrně rozsáhlé finanční pomoci z Bruselu. V oblasti surovinových zdrojů pak Unie zdůrazňuje význam Ukrajiny jako důležité tranzitní země pro transport surovin z Ruska a oblasti kaspického regionu. Brusel má také zájem na posilování zabezpečení ukrajinských jaderných zařízení. Dále se pak EU podílí na různých ekologických iniciativách v zemi.

Na spolupráci a případné integraci s Evropskou unií se ukrajinské politické elity většinou dokáží shodnout, ale musí respektovat úzké hospodářské a kulturní vazby s Ruskem.

V roce 2005 se stal ukrajinským prezidentem prozápadně orientovaný Viktor Juščenko, který prohlásil členství své země v EU za jednu ze svých klíčových priorit. Ukrajinské členství je ale spíše hudbou budoucnosti. Státy EU se obávají dalšího rozšiřování a to platí zejména v případě velké země jako je Ukrajina. Integrace Ukrajiny do EU by si vyžádala vysoké investice a některým členským státům by tak hrozila ztráta dotací z Bruselu.

Navíc se někteří členové obávají přílivu levné pracovní síly z Ukrajiny po zrušení vízového režimu. Brusel proto spíše usiluje o zlepšení vztahů s touto východoevropskou zemí. Do budoucna se tak dá předpokládat, že Ukrajina se nestane plnoprávným členem Unie, ale bude mít spíše status privilegovaného partnera s některými výhodami členství.

Kyjev na Google Maps

Odkazy:

Stručné informace o Ukrajině (domácí politická situace, zahraniční politika, hospodářství):
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={CCB25914-A3D4-439F-8CA3-841770399D18}
Geografická a historická charakteristika Ukrajiny:
http://www.libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=183
Vztahy EU a Ukrajiny (v angličtině):
http://ec.europa.eu/external_relations/ukraine/intro/index.htm
Wikipedie – otevřená encyklopedie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.