Top banner
zpět na homepage
Moldávie
Kategorie: Sousedé EU

Republika Moldavsko

Moldavsko je podle přepočtu HDP na hlavu nejchudší evropskou zemí. Dříve Moldavská socialistická sovětská republika, která vznikla v roce 1940 poté co Sovětský svaz (SSSR) anektoval území Besarábie, které patřilo Rumunsku. Moldavsko vyhlásilo nezávislost 27. srpna 1991 v průběhu procesu, který vedl k rozpadu SSSR.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Moldavsko
Oficiální název (=rozšířený název) Moldavská republika
Název v národním jazyce Republica Moldova
Hlavní město Kišiněv
Státní zřízení poloprezidentská republika
Rozloha 33 851 km2
Délka hranic 1 390 km
Obyvatelstvo 3 656 843 (červenec 2012)
Přírůstek obyvatel -1,014% (2012 )
oficiální Jazyk moldavština, je prakticky stejná jako rumunština
ostatní Jazyky ruština a gagauz (turecký dialekt)
Měna moldavská lea (MDL)
HDP 7,003 miliard USD (2011 )
HDP na hlavu 3 400 USD (2011)
Růst HDP 6,4% (2011)
Člen EU ne
Dluh 29,3% HDP (2011)
Počet migrantů -10,02 migrantů/1000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Moldavané 75,8 %, Ukrajinci 8,4 %, Rusové 5,9 %, Gagauzové 4,4 %, Rumuni 2,2 %,
Bulhaři 1,9 %, Romové 0,4 %, Židé 0,1 %, další národnosti celkem 0,5 %,
nedeklarovalo žádnou národnost 0,4 %, asi 350–500 Čechů,
Hlava státu prezident republiky Nicolae Timofti (23. březen 2012)
Předseda vlády Vladimir Filat (25. září 2009)

Moldavsko je jednou ze zemí bývalého SSSR, které se potýkají s tzv. “zamrzlými konflikty”, což je název používaný pro konflikty, které se nacházejí ve stavu “ani válka, ani mír”. V případě Moldavska se jedná o území tzv. Podněsterské republiky, kterou žádný stát na světě neuznává. Další “zamrzlé konflikty” se nacházejí na území jižního Kavkazu, dva v Gruzii (Abcházie a Jižní Osetie) a jeden v Ázerbájdžánu (Náhorní Karabach). Případ Podněstří se od ostatních liší v tom, že se nejedná o etnický konflikt. Národnostní složení Podněsterské republiky je rovnoměrně rozloženo mezi Ukrajince, Rusy a Moldavany. Přesné údaje komplikuje fakt, že velká většina obyvatel Podněstří má zároveň i ruské občanství, což je dané vstřícnou politikou Ruska ke všem separatistickým režimům na území bývalého SSSR (pochopitelně s výjimkou těch, které se nacházejí na území Ruska). Zároveň velké množství Moldavanů má rumunské občanství a tudíž jsou dnes i občané EU. To je dáno faktem, že mezi Rumuny a Moldavany je etnicky i jazykově malý rozdíl. Na začátku 90. let to vedlo k úvahám zda-li by se Moldavsko nemělo připojit k Rumunsku, což byl jeden z důvodů krátkého konfliktu a následného vyhlášení nezávislosti úzkého pruhu území ne levém břehu řeky Dněstr.

Podněsterský konflikt je jeden z hlavních faktorů ekonomické zaostalosti Moldavska mimo jiné proto, že odrazuje zahraniční investice. Nicméně neméně vážným problémem je rozsáhlá korupce na všech úrovních.

Ačkoli v Moldavsku je u moci již druhé volební období komunistická vláda, jednou z jejích priorit je vstup Moldavska do EU. K tomu má napomoci Akční plán Evropské politiky sousedství, ve kterém se Moldavsko zavazuje podstoupit řadu reforem. Kromě korupce je Moldavsko kritizováno v oblasti lidských práv, zejména svobody slova a tisku. Evropská unie je také přítomna mírovým rozhovorům mezi moldavskou vládou a představiteli Podněstří prostřednictvím místa pozorovatele v Společné kontrolní komisi (orgán složený ze zástupců Moldavska, Podněstří a Ruska). Ve spolupráci s Ukrajinou je EU přítomna na ukrajinsko-moldavských hranicích prostřednictvím mise EUBAM (EU Border Assistance Mission).

Kišiněv na Google Maps

Odkazy:

portál Vlády Moldavské republiky (v angličtině):
http://www.moldova.md/en/start/
Ministerstvo zahraničních věcí Moldavské republiky (v angličtině)
http://www.mfa.md/En/
Zastoupení Evropské komise v Moldavsku (v angličtině)
http://www.delmda.ec.europa.eu/___index/_en.html
profil Moldavska na CIA Factbook 2007 (v angličtině)
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/md.html
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.