Top banner
zpět na homepage
Arménie
Kategorie: Sousedé EU

Republika Arménie

Arménie patří mezi nejstarší státy na světě a sama sebe označuje za první stát, který přijal křesťanství jako státní náboženství. Novodobé dějiny Arménie jako nezávislého státu začínají 23. srpna 1991, kdy země vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu (SSSR), který se rozpadl 26. prosince 1991. Arménie tak v regionu jižního Kavkazu následovala Gruzii (9. duben 1991) a o pár dnů předešla Ázerbájdžán (30. srpen 1991).

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Arménie
Oficiální název (=rozšířený název) Republika Arménie
Název v národním jazyce Hayastani Hanrapetut'yun
Hlavní město Jerevan
Státní zřízení prezidentská republika
Rozloha 29 743 km2
Délka hranic 1 254
Obyvatelstvo 3 274 285 (1.leden 2012)
Přírůstek obyvatel 0,107% (2011)
oficiální Jazyk arménština
ostatní Jazyky Yezidi, ruština
Měna dram (AMD)
HDP 10,11 miliard USD (2011)
HDP na hlavu 5 500 USD (2011)
Růst HDP 4,4% (2011)
Člen EU ne
Dluh 35,1% HDP (2011)
Počet migrantů -3,35 migrantů/1000 obyvatel (2011)
Etnické menšiny Arménci 97,9%, Kurdové 1,3%, Rusovén 0,5%, další 0,3% (2001)
Hlava státu prezident republiky Serzh Sargsyan (9. květen 2008)
Předseda vlády Tigran Sargsyan (9. duben 2008)

Od konce 80. let se začaly projevovat etnické nepokoje mezi Armény a Ázerbájdžánci v autonomní oblasti Náhorní Karabach, která je součástí Ázerbájdžánu. Po rozpadu SSSR vypukla v oblasti Náhorního Karabachu otevřená válka mezi Ázerbájdžánci a Armény, která skončila příměřím v roce 1994. Aktivní podpora Arménie Náhornímu Karabachu dávala konfliktu mezi ázerbájdžánskou vládou a separatisty mezistátní rozměr. Od roku 1994 mezinárodně neuznaná Republika Náhorní Karabach kontroluje nejen území bývalé autonomní oblasti Náhorní Karabach, ale i přilehlé oblasti umožňující pozemní spojení Náhorního Karabachu s Arménií. Konflikt způsobil velké přesuny obyvatel, což byl následek etnických čistek na obou stranách. Výsledkem bylo na čtvrt miliónu uprchlíků na arménské straně a třičtvrtě miliónu na straně ázerbájdžánské. Uprchlické komunity se od té doby dále rozrostly a dodnes žijí v provizorních podmínkách.

Náhorní Karabach je klíčovým faktorem ovlivňujícím sousedské vztahy Arménie. Uzavřené jsou nejen hranice s Ázerbájdžánem, ale i s Tureckem. Arménie je vynechána z regionálních projektů, jakými jsou ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan vedoucí kaspickou ropu do středomořského přístavu v Turecku či železnice spojující Ázerbájdžán s východním Tureckem. V obou případech je trasa vedena přes Gruzii místo geograficky výhodnější Arménii. Zároveň ovlivňuje zásadním způsobem i vnitřní politiku země. Prezident Kočarjan je bývalým prezidentem Republiky Náhorní Karabach.

Evropská unie si jižního Kavkazu začala více všímat po rozšíření z roku 2003. Státy jižního Kavkazu byly zahrnuty do Evropské politiky sousedství v roce 2004 a v listopadu 2006 byly dokončeny akční plány pro všechny tři jihokavkazské státy. Pro Arménii to je příležitost jak prolomit regionální izolaci. K EU přistupuje Arménie ze tří států jižního Kavkazu nejvíce pragmaticky, když narozdíl od Gruzie či Ázerbájdžánu nepožaduje větší angažovanost v otázce nevyřešených konfliktů, protože neusiluje o změnu současného stavu. Podpora pro budoucí členství v EU se v Arménii pohybuje kolem 80% což je číslo srovnatelné s Gruzií.

Jerevan na Google Maps

Odkazy:

Vláda Republiky Arménie (v angličtině):
http://www.gov.am/enversion/index.html
Ministerstvo zahraničních věcí Arménie (v angličtině):
http://www.armeniaforeignministry.com
Zastoupení Evropské komise (v angličtině):
http://www.delarm.ec.europa.eu/en/index.htm
profil Arménie na CIA Factbook 2007 (v angličtině):
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/am.html
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.