Top banner
zpět na homepage
Gruzie
Kategorie: Sousedé EU

Gruzínská republika

Novodobá Gruzie je nezávislá od 9. dubna 1991 kdy vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu, který se 26. prosince 1991 rozpadl. Ovšem Gruzie má dlouhou tradici státnosti. Jedná se o jeden z nejstarších států na světě a společně s kavkazským sousedem Arménií patří mezi první státy, které jako jedny z prvních přijaly křesťanství jako státní náboženství. Od poloviny 13. století bylo území Gruzie vystaveno invazím Mongolů, Peršanů a Osmanské říše. Během 19. století získalo kontrolu nad oblastí carské Rusko. Po jeho kolapsu si udržela Gruzie na 3 roky (1918-1921) nezávislost. Po porážkách ze strany vznikajícího Turecka a SSSR připadla Gruzie pod kontrolu Moskvy. SSSR nejdříve ustanovil Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku, která sdružovala území Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Ta byla v roce 1936 zrušena a rozpadla se na tři sovětské republiky, které sdružovala.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Gruzie
Oficiální název (=rozšířený název) Gruzínská republika
Název v národním jazyce Sak'art'velo
Hlavní město Tbilisi
Státní zřízení poloprazidentská republika
Rozloha 69 700 km2
Délka hranic 1 461 km
Obyvatelstvo 4 570 934 (červenec 2011)
Přírůstek obyvatel -0,327% (2011)
oficiální Jazyk gruzínština (71%), Abkhaz je úřední jazyk v Abkhazii
ostatní Jazyky ruština (9%), arménština (7%), ázerbajdžánština (6%), další (7%)
Měna laris (GEL)
HDP 14,35 miliard USD (2011)
HDP na hlavu 5 600 USD (2011)
Růst HDP 7% (2011)
Člen EU ne
Dluh 33,9% HDP (2011)
Počet migrantů -3,96 migrantů/1000 obyvatel (2011)
Etnické menšiny Gruzinci 83,8%, Azerové 6,5%, Arménci 5,7%, Rusové 1,5%, další 2,5% (2002 )
Hlava státu prezident republiky Mikheil Saakašvili (25.leden 2004)
Předseda vlády Ivane Merabishvili (čevenec 2012)

Brzy po vyhlášení nezávislosti vypukly v Gruzii střety o moc, zároveň dva regiony Abcházie a Jižní Osetie vyhlásily nezávislost na Gruzii. Válka mezi Tbilisi a Abcházií trvala v letech 1992-93 a skončila porážkou centrální vlády. Od roku 1993 probíhá mírový proces a na linii příměří mezi Abcházií a Gruzií jsou rozmístěny mírové jednotky Společenství nezávislých států (SNS), které jsou ovšem tvořeny téměř úplně ruskými vojáky. To je příčina nespokojenosti Gruzie s touto misí, protože Rusko nepovažuje za nestrannou sílu. Abcházie své nároky na samostatnost opírá o deset let existence Abcházské sovětské socialistické republiky (1921-1931) a svým nesouhlasem s rozpadem SSSR (Abcházie měla od roku 1931 statut autonomní oblasti uvnitř Gruzínské SSR). Během války bylo z území Abcházie vyhnáno na 250.000 Gruzínců což způsobilo pokles populace více než o polovinu na dnešních 160.000 – 190.000. Na mírový proces dohlíží OSN, která na linii příměří rozmístila pozorovatelskou misi UNOMIG.

Konflikt mezi Tbilisi a Jižní Osetii nebyl tak intenzivní, ale jeho vyřešení zůstává v nedohlednu, stejně jako v případě Abcházie. Na proces dohlíží Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Praktické problémy přímo v oblasti jsou zodpovědností Společné kontrolní komise, ve které je zastoupeno Rusko, Severní Osetie (součást Ruské federace), Jižní Osetie a Gruzie. Gruzínská strana kritizuje složení komise, protože poměr sil v ní je 3:1 v její neprospěch, a vyzývá EU k větší angažovanosti.

Důležitým prvkem jsou vztahy mezi Gruzií a Ruskem. Ty se zásadně zhoršily po “revoluci růží” z listopadu 2003, která odstranila z funkce prezidenta Eduarda Ševarnadzeho. Jeho nástupcem byl zvolen hlavní vůdce opozice Michail Saakašvili, který začal zemi orientovat na USA a EU a nová vláda dala impuls řadě reforem. Rusko obviňuje z podpory separatistických režimů v Jižní Osetii a Abcházii.

Evropská unie zareagovala na reformní vládu prezidenta Saakašviliho zahrnutím Gruzie a celého regionu jižního Kavkazu do Evropské politiky sousedství. Do té doby byl region jižního Kavkazu ze strany EU opomíjeným regionem. Po rozšíření EU o deset členů v roce 2003 a 2007 se Gruzie a další státy regionu dostaly do sousedství EU. Akční plán pro Gruzii byl přijat v listopadu 2006 po dvou letech vyjednávání. Gruzie chce po EU, aby se více angažovala v podpoře územní celistvosti země a byla aktivnější v jednání o vyřešení obou konfliktů uvnitř hranic Gruzie.

Tbilisi na Google Maps

Odkazy:

Vláda Gruzie (v angličtině)
http://www.government.gov.ge/eng/
Ministerstvo zahraničních věcí Gruzie (v angličtině)
http://www.mfa.gov.ge/
Delegace Evropské komise v Gruzii (v angličtině)
http://www.delgeo.ec.europa.eu/en/index.html
profil Gruzie na CIA Factbook 2007 (v angličtině)
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gg.html
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.