Top banner
zpět na homepage
Ázerbajdžán
Kategorie: Sousedé EU

Republika Ázerbájdžán

Novodobý Ázerbájdžán vznikl 30. srpna 1991, kdy vyhlásil nezávislost na postupně se rozpadajícím SSSR. Hranice bývalé Sovětské socialistické republiky Ázerbájdžán však tvoří jen menší část historického Ázerbájdžánu, jehož větší (jižní) část leží v Iránu. důsledkem toho je, že v Ázerbájdžánu žije na 8 mil. Ázerbájdžánců, zatímco v Iránu to je přes 16 milionů.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Ázerbajdžán
Oficiální název (=rozšířený název) Republika Ázerbájdžán
Název v národním jazyce Azarbaycan Respublikasi
Hlavní město Baku (Baki, Baky)
Státní zřízení prezidentská republika
Rozloha 86 600 km2
Délka hranic 2 013 km
Obyvatelstvo 9 235 085 (1.leden 2012)
Přírůstek obyvatel 1,017% (2011)
oficiální Jazyk ázerbajdžánština (Azer) 90,3%
ostatní Jazyky ruština, arménština
Měna manat (AZN)
HDP 62,32 miliard USD (2011 )
HDP na hlavu 10 300 USD (2011)
Růst HDP 0,1% (2011)
Člen EU ne
Dluh 4,7% HDP (2011)
Počet migrantů 0 migrantů/1000 obyvatel (2011)
Etnické menšiny Dagestánci 2,2%, Rusové 1,8%, Arméni 1,5%
Hlava státu prezident republiky Ilham Heydar oglu Aliyev (24.říjen 2008)
Předseda vlády Mehdiyev Ramiz Anvar (7.únor 1995)

Od konce 80. let se začaly projevovat etnické nepokoje mezi Armény a Ázerbájdžánci v autonomní oblasti Náhorní Karabach, která je součástí Ázerbájdžánu. Po rozpadu SSSR vypukla v oblasti Náhorního Karabachu otevřená válka mezi Ázerbájdžánci a Armény, která skončila příměřím v roce 1994. Aktivní podpora Arménie Náhornímu Karabachu dávala konfliktu mezi ázerbájdžánskou vládou a separatisty mezistátní rozměr. Od roku 1994 mezinárodně neuznaná Republika Náhorní Karabach kontroluje nejen území bývalé autonomní oblasti Náhorní Karabach, ale i přilehlé oblasti umožňující pozemní spojení Náhorního Karabachu s Arménií. Konflikt způsobil velké přesuny obyvatel, což byl následek etnických čistek na obou stranách. Výsledkem bylo na čtvrt miliónu uprchlíků na arménské straně a třičtvrtě miliónu na straně ázerbájdžánské. Uprchlické komunity se od té doby dále rozrostly a dodnes žijí v provizorních podmínkách.

Uprchlící tvoří uvnitř Ázerbájdžánu významnou skupinu, která může radikalizovat politickou scénu. Situace, kdy Ázerbájdžán bohatne z příjmů ropy v Kaspickém moři a z příjmů modernizuje svou armádu, zatímco Arménie a Republika Náhorní Karabach udržují rovnováhu jen za cenu nadměrných výdajů na armádu, může vyústit v obnovení konfliktu.

Sousedské vztahy s Iránem ovlivňuje početná ázerbájdžánská menšina na území Iránu. Zásadní charakter mají vztahy s Tureckem. Turečtina a Ázerbájdžánština jsou téměř totožné jazyky a Turecko podporovalo Ázerbájdžán morálně v období války v Náhorním Karabachu.

Vztahy s EU se odehrávají od roku 2004 pod rámcem Evropské politiky sousedství (EPS). Ze tří jihokavkazských republik je EU vůči Ázerbájdžánu nejvíce kritická v oblasti lidských práv a politických svobod. Kontrolu nad děním v zemi drží prezident Ilham Aliyev, který funkci “zdědil” po svém otci Hajdarovi. Politická opozice je tolerována, má však jen omezené možnosti se prosadit. I podpora případnému vstupu je v Ázerbájdžánu z jihokavkazských účastníků EPS nejnižší.

Baku na Google Maps

Odkazy:

stránky prezidenta Ilhama Aliyeva (v angličtině):
http://www.president.az/index_en.jsp
Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánu (v angličtině)
http://www.mfa.gov.az/eng/
profil Ázerbájdžánu na CIA Factbook 2007 (v angličtině)
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/aj.html
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.