Top banner
zpět na homepage
Albánie
Kategorie: Sousedé EU

Albánská republika

Republika Albánie je jednou z nejchudších evropských zemí. Leží na jihozápadě Balkánského poloostrova, s rozlohou 28 748 km2. Je to hornatá země s přístupem k moři, hlavním městem je Tirana. Územně se dělí na 12 regionů. Albánie byla původně vesnický region, ale převážná část venkovanů, zejména ze zaostalých horských oblastí, se po pádu Hoxhova režimu počátkem 90. let 20. století postupně přemístila do pobřežního pásma, kde založila hustě obydlené příměstské aglomerace kolem Tirany (Vora, Kamza) a dalších větších měst, vybudované chaoticky, bez potřebné infrastruktury, často také nelegálně.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Albánie
Oficiální název (=rozšířený název) Albánská republika
Název v národním jazyce Republika e Shqipërisë
Hlavní město Tirana
Státní zřízení parlamentní republika
Rozloha 28 748 km2
Délka hranic 717 km
Obyvatelstvo 3 002 859 (červenec 2012)
Přírůstek obyvatel 0,28% (2012)
oficiální Jazyk albánština
ostatní Jazyky řečtina, valaština, rómština a jiné slavistické dialekty
Měna lek (ALL)
HDP 12,85 miliard USD (2011)
HDP na hlavu 7 800 USD (2011)
Růst HDP 2% (2011)
Člen EU ne
Dluh 59,4% HDP (2011)
Počet migrantů -3,33 migrantů/1000 obyvatel (2012)
Etnické menšiny Řekové 3%, jiné 2% (Valaši, Romové, Srbové, Bulhaři, Makedonci)
Hlava státu prezident republiky Bujar Nishani (24.červenec  2012)
Předseda vlády Sali Ram Berisha (10. září 2005)

Albánská republika je podle Ústavy z roku 1998 parlamentní republikou s jednokomorovým parlamentem nazývaným Lidové shromáždění se 140 poslanci. Politický život v Albánii ovlivňují dvě hlavní strany - dříve vládnoucí Socialistická strana (SP) a Demokratická strana (DP), vítěz červencových parlamentních voleb v r. 2005.V čele státu je prezident, nejvýše s dvojím pětiletým funkčním obdobím.Ústavou z r. 1998 je v Albánii zaručena náboženská svoboda a koexistence různých vyznání. Církve jsou si rovny, žádná víra není oficiální. Stát je vůči jednotlivým náboženstvím neutrální.

Podle oficiálních údajů je Albánie označována za převážně muslimský stát. Ve skutečnosti vyznává přibližně 55 % populace až na výjimky jen některé z muslimských tradic a kulturních hodnot. Hlásí se tudíž spíše k islámské kulturní a sociální identitě než k vyznání jako takovému. Nezanedbatelný podíl v této skupině obyvatel tvoří tzv. bektašíjové, vyznávající směsici pohanských, křesťanských a islámských rituálů. Obvykle nedodržují ani tradiční zákaz požívání alkoholu či konzumace vepřového masa. K pravoslaví se hlásí přibližně 15 % populace, převážně v jižní Albánii. 17 % obyvatel se hlásí ke katolické víře, která je mnohými vyznávána - na rozdíl od islámu a pravoslaví - v evropském kontextu nezvykle striktně, zejména v severní Albánii. Ke katolické víře se ještě v nedávné minulosti hlásilo jen 10 % obyvatelstva. Konverze některých občanů z islámu ke katolictví, event. pravoslaví není v Albánii ojedinělá. V současnosti se počet katolíků prakticky ustálil, zejména v důsledku pokračující velké emigrace mládeže do zahraničí. Albánci z mateřské Albánie („albánští Albánci") jsou - na rozdíl od kosovských Albánců a Albánců z Makedonie - v otázce náboženského vyznání tradičně velmi tolerantní, a to i na poměry v mnoha vyspělých demokraciích.

Evropský parlament (dále EP) na svém zasedání 6. září 2006 odsouhlasil Stabilizační a asociační dohodu s Albánií (dále SAD), která byla uzavřena 12.6.2006 na pravidelném zasedání ministrů zahraničí členských zemí EU a otevřel tak cestu k jejímu schválení dalšími parlamenty členských zemí EU. Doposud byla SAD ratifikována (uznána) parlamenty Lotyšska, Slovinska, Slovenska, Polska a Švédska, některé další státy již přislíbily schválení či ho označily za ryze technický krok, jiné zatím vyčkávají. Tato dohoda stanovuje základní pravidla ekonomické a politické spolupráce a vztahů Albánie se zeměmi EU. V červenci 2006 albánský parlament dále přijal předvstupní dohodu s Evropskou unií, čímž zemi zavázal k uskutečnění hospodářských a politických reforem. Ve prospěch dokumentu hlasovali všichni zákonodárci, včetně členů albánského opozičního bloku, kteří z politických důvodů v minulosti veškerá hlasování bojkotovali.

EU je hlavním dárcem Albánii. V letech 1991-2006 poskytla zemi pomoc ve výši 1,3 mld EUR. Albánská republika je rovněž příjemcem pomoci z Evropské iniciativy pro demokratizaci a lidská práva. EU se prostřednictvím Statutu CARDS (prosinec 2000) podílí na rozvoji mnoha oblastí v Albánii.

Bylo stanoveno 5 prioritních oblastí pro spolupráci:

  • spravedlnost a vnitro
  • budování administrativy
  • ekonomický a sociální rozvoj
  • životní prostředí a přírodní zdroje
  • demokratická stabilizace

Tirana na Google Maps

Odkazy:

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (česky):
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/
Stránky albánské vlády (v angličtině):
http://www.keshilliministrave.al/?gj=gj2
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.