Top banner
zpět na homepage
Černá Hora
Kategorie: Sousedé EU

Republika Černá Hora

Republika Černá Hora se rozkládá se na ploše 13 812 km2 . Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km. Počet obyvatel je 620 145, takže průměrná hustota osídlení v Republice Černá Hora je 48,7 obyv./km2

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Černá Hora
Oficiální název (=rozšířený název) Černá Hora
Název v národním jazyce Crna Gora
Hlavní město Podgorica
Státní zřízení parlamentní republika
Rozloha 13 812 km2
Délka hranic 625 km
Obyvatelstvo 657 394 (červenec 2012)
Přírůstek obyvatel -0,633 % (2011)
oficiální Jazyk černohorština (22%)
ostatní Jazyky srbština (63,6%), bosenština (5,5%), albánština (5,3%), ostatní jazyky včetně chorvatštiny (3,7%) (2003)
Měna euro (EUR)
HDP 4,536 miliard USD (2011 )
HDP na hlavu 11,700 USD (2011)
Růst HDP 2,5% (2011)
Člen EU ne
Dluh 45% HDP (2011)
Počet migrantů -1,6 migrantů/1000 obyvatel (2010)
Etnické menšiny Srbové 32%, Bosenci 8%, Albánci 5%, jiné (Chorvati, Rómové) 12%
Hlava státu prezident republiky Filip Vujanović (6.duben 2008)
Předseda vlády Igor Lukšić (29. prosinec 2010)

V roce 2006 se konalo referendum o odtržení Černého Hory od Srbska. Pro nezávislost bylo 55,4% voličů, a tak těsně padla 55% hranice, kterou jako podmínku samostatnosti dala Evropská unie. Třetina obyvatel Černé Hory se hlásí k srbské národnosti a zdaleka ne všichni Černohorci jsou pro nezávislost, což ukázal těsný výsledek referenda. Třetina lidí žije v chudobě a slibům o ekonomickém zázraku po zajištění samostatnosti nevěří. Vláda má připravený scénář přechodu k samostatnosti, který by měl vrcholit přijetím do OSN v září 2007. Nezávislost nového státu přivítali jako první představitelé okolních států, Chorvatska a Makedonie.

Republika Černá Hora vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti dne 3. června 2006. Republika Černá Hora je parlamentní demokracií. Černohorský parlament je jednokomorový (Skupština) - předseda Ranko Krivokapić (SDP). Vládní koalici v Černé Hoře tvoří od voleb v říjnu 2002 DPS - Demokratická strana socialistů (Demokratska partija socijalista) a SDP - Sociálně-demokratická strana (Socijaldemokratska partija). Hlavou státu je prezident Republiky Černá Hora Filip Vujanović (z vládní DPS).

Oficiálně je úředním jazykem i nadále srbština. Existuje však silná tendence, aby se úředním jazykem stala „černohorština". Při tom se stále používá neutrální označení „maternji jezik" (mateřský jazyk). V podstatě jde o jednu z variant srbského či bývalého srbochorvatského jazyka s odlišnou výslovnosti. Místní černohorský jazyk se celkově liší od srbského jazyka méně než je tomu v případě češtiny a slovenštiny. Písma cyrilské (varianta azbuky) a latinské (abeceda) jsou rovnoprávná.

Černá Hora je členem Mezinárodního měnového fondu (MMF), Skupiny Světové banky, Partnerství pro mír, Asociace volného obchodu ve střední Evropě (CEFTA) a dalších. O členství v OSN se teprve uchází.

Od roku 1997, kdy nynější premiér Milo Djukanović získal kontrolu nad vládnoucí DPS (Demokratska partija socijalista), postupně formovala Černá Hora vlastní, na Bělehradu nezávislou, ekonomickou politiku, včetně zavedení vlastní měny (zprvu německá marka DEM, poté EUR), celního a daňového systému. Hlavními ekonomickými charakteristikami dnešní Černé Hory je požívání EUR jako platidla a naprosto dominantní pozice největší firmy v zemi, Kombinátu hliníku v Podgorici (KAP).

Důraz Černé Hory na rozvoj turistiky se soustředí především na prodloužení turistické sezóny a přilákání zámožnější zahraniční klientely. Vzhledem ke složitější dostupnosti Černé Hory ve srovnání např. s Chorvatskem a špatným stavem značné části vozovek a nedokončené opravě letišť to rozhodně nebude lehký úkol. Rostoucí ceny služeb a občerstvení odrazují dlouhodobou srbskou klientelu. Turistika však nadále zůstává prioritou černohorské vlády.

Nově vzniklý stát nezávislý na Srbsku je nyní možná ještě blíže budoucímu vstupu do EU. Unie opakovaně vyhlásila, že přijme všechny země západního Balkánu, jakmile splní předepsané podmínky. Z bývalých součástí federální Jugoslávie je od roku 2004 členem Slovinsko. Chorvatsko zahájilo vstupní rozhovory, Makedonie se dobrala statutu kandidátské země. S Albánií uzavřela EU Smlouvu o stabilizaci a přidružení. O obsahu podobného dokumentu jedná s Bosnou a Hercegovinou a dosud také se Srbskem a Černou Horou. EU začátkem května 2007 zmrazila jednání o asociační dohodě ještě se Srbskem a Černou Horou, které začalo na podzim 2006. Bělehrad nesplnil požadavek, aby zadržel bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče a vydal ho Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Nyní povede u těchto zemí rozhovory odděleně. Evropská unie hrála ve vztazích mezi Srbskem a Černou Horou v posledních letech rozhodující úlohu a byla dlouho proti rozdělení tohoto zbytku Jugoslávie. Obávala se vzniku dalšího ministátu, který by se mohl stát vzorem pro separatistické tendence v srbské části Bosny a Hercegoviny nebo ve Vojvodině, oblasti Srbska s početnou maďarskou menšinou. EU také prosadila podmínku, že nezávislosti musí podpořit 55% hlasujících, což je více než klasická 50% hranice.

Černohorský premiér Ž. Šturanović a evropský komisař pro rozšíření O. Rehn podepsali v březnu 2007 Stabilizační a asociační dohodu (SAD) mezi Černou Horou a EU. SAD předpokládá vytvoření zóny volného obchodu a zesílení vztahů mezi EU a Černou Horou na základě zavedení evropských standardů a rozvíjení vzájemné spolupráce. SAD přinese občanům země řadu konkrétních výhod, zejména zvýšení obchodu s EU i následný větší příliv investic a vytváření většího počtu nových pracovních míst. Nyní bude následovat schválení a přijetí SAD v černohorském parlamentu a členských státech EU. Podpis SAD je klíčový krok, vedoucí, po splnění všech nezbytných předpokladů, ke kandidatuře na plnoprávné členství Černé Hory v EU.

Podgorica na Google Maps

Odkazy:

Stránky vlády Černé hory (v angličtině):
http://www.srbija.sr.gov.yu/?change_lang=en
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.