Top banner
zpět na homepage
Bosna a Hercegovina
Kategorie: Sousedé EU

Bosna a Hercegovina

Celková rozloha státu Bosna a Hercegovina ležícího v západním Balkánu je 51 197 km2 . Z toho však Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) tvoří 25 989 km2, Republika srbská (RS) 25 208 km2 a oblast Brčko se zvláštním statutem má rozlohu 493 km2. Počet obyvatel je 3 832 000.

statni vlajka
Základní údaje
Běžný název Bosna a Hercegovina
Oficiální název (=rozšířený název) Bosna a Hercegovina
Název v národním jazyce Bosna i Hercegovina
Hlavní město Sarajevo
Státní zřízení federativní parlamentní republika
Rozloha 51 197 km2
Délka hranic 1 538 km
Obyvatelstvo 3 839 265 (1.leden 2012)
Přírůstek obyvatel -0,003 % (2011)
oficiální Jazyk bosenština, chorvatština, srbština
ostatní Jazyky
Měna konvertibilní marka (BAM)
HDP 17,97 miliard USD (2011 )
HDP na hlavu 8 200 USD (2011)
Růst HDP 1,7%(2011)
Člen EU ne
Dluh 44% HDP (2011)
Počet migrantů 0 migrantů/1000 obyvatel (2011)
Etnické menšiny Bosenci 48%, Srbové 37,1%, Chorvati 14,3%, další 0,6% (2000)
Hlava státu Bakir Izetbegović (předseda prezidentského úřadu od 10. května 2012; členem předsednictví od 10. ledna 2010 - Bosenec);
další členové tří-členného předsednictví se střídají každých osm měsíců : Željko Komšić (člen předsednictva od 6. ledna 2006 - Chorvat);
Nebojša Radmanović (člen předsednictva od 6. ledna 2006 - Srb)
Předseda vlády Vjekoslav Bevanda (12. leden 2012)

Bosna a Hercegovina vznikla jako plně suverénní stát Republika Bosna a Hercegovina 5. 4. 1992. Tomuto oficiálnímu aktu předcházelo vyhlášení svrchovanosti v rámci SFRJ 15.10. 1991. Následná agrese vůči Bosně a Hercegovině a občanská válka uvrhla zemi do politické a hospodářské nestability, která vedla k úplnému rozpadu státních struktur.V současnosti je Bosna a Hercegovina státem, jehož povaha nebyla dosud jednoznačně určena. Dnešní státní zřízení bylo určeno podpisem Daytonské mírové dohody a civilních i vojenských dodatků k ní dne 14. prosince 1995. Toto datum je považováno za konec občanské války. Podle ústavy se Bosna a Hercegovina člení na dvě části: Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.

Hlavou státu je tříčlenné Předsednictví, do něhož jsou voleni zástupci z každého národa v zemi (Bosňané, Srbové, Chorvati). Složení tohoto Předsednictví je od roku 2006: Haris Silajdžić (Bosňan), Nebojša Radmanović (Srb), Željko Komšić (Chorvat). V období 1.11.2006 - 30.6.2007 vykonává funkci předsedajícího Nebojša Radmanović. Volební systém v BaH byl rovněž určen Daytonskou dohodou.

Kvůli specifické situaci, v níž se země ocitla po ukončení války (1992-1995) a kvůli tomu, že začala existovat díky vnějšímu zásahu, zahrnuje politický systém řadu výjimek proti tradičním parlamentním demokraciím. Ukončení krvavé války na jejím území v letech 1992-1995 bylo dosaženo teprve pod soustředěným tlakem mezinárodního společenství, zároveň byla na mezivládní konferenci v Londýně krátce po uzavření Daytonské dohody v prosinci 1995 založena Rada pro prosazení míru (Peace Implementation Council, PIC), sdružující státy a mezinárodní organizace podporující mírový proces v Bosně a Hercegovině, ať již vojensky, finančně či organizačně. Mezi jejími 55 zakládajícími účastníky je i ČR. PIC jako celek již do dění v zemi v současnosti nezasahuje.

Bosna a Hercegovina zahájila již koncem roku 2005 jednání s Evropskou unií o Stabilizační a asociační dohodě. Předpokládaný podpis koncem roku 2006 se nekonal, protože země podle mezinárodního společenství neplní základní (politické) podmínky nutné k jejímu podpisu.
Start rozhovorů o postupném přiblížení se vstupu do EU byl podmíněn řadou reforem v zemi. Jednou z nejdůležitějších bylo vytvoření ministerstva obrany na centrální úrovni a přijetí klíčového rozhodnutí o sjednocení policejních sil obou správních celků v Bosně, tedy Republiky srbské a muslimsko- chorvatské federace. Další podmínkou úspěšných jednání je i nalezení a potrestání válečných zločinců, především bývalých vůdců bosenských Srbů Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče.

EU má zájem vybudovat v Bosně stabilní stát, proto od konce konfliktu do obnovy země investovala miliardy eur a nyní velí mezinárodním vojenským a policejním jednotkám a školí místní experty. Z bezpečnostního hlediska Evropská unie považuje za důležité Bosnu a Hercegovinu stabilizovat, neboť nedávné zatčení tří podezřelých členů teroristické sítě Al-Káida v Bosně nebo snahy albánských pašeráků drog a lidí rozšířit svůj vliv v Bosně svědčí o tom, že jen silný bosenský stát bude schopen rozbujení podobných problémů bránit. Například do výcviku bosenských policistů nejvíce investují Německo a Británie.

Sarajevo na Google Maps

Odkazy:

Informační server o Bosně a Hercegovině (v češtině):
http://www.bosna.unas.cz/
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.