Top banner
zpět na homepage
Rada ministrů
Kategorie: Instituce a organizace

Anglicky: The Council of the European Union

Rada EU je typickým mezivládním orgánem, který se skládá ze zástupců členských států na ministerské úrovni. V rámci Evropské unie reprezentuje Rada EU národní zájmy. Rada EU je nestálým orgánem, co se týká jejího složení i sídla.

Formálně existuje sice jen jedna Rada EU, vzhledem k širokému záběru problematiky, kterou řeší, se ale schází v různém složení. Nejvýznamnější jsou Rada pro všeobecné záležitosti (General Affairs Council), v rámci níž se zpravidla scházejí ministři odpovědní za evropské záležitosti (pokud členský stát takové ministerstvo zřídil) a Rada pro zahraniční věci (Foreign Affairs Council), kterou tvoří ministři zahraničních věcí. Dále existuje Rada EU složená z ministrů financí (ECOFIN), Rada pro oblast zemědělství a rybolovu, konkurenceschopnost, zdravotnictví, školství, životního prostředí, justici a vnitro a dopravu. Pokud se projednává téma, které spadá pod více různých ministerstev, schází se tzv. JUMBO Rada. Na nejvyšší úrovni se pak Rada schází několikrát ročně v podobě Evropské rady, tedy summitu hlav států nebo vlád.

Hlavním, oficiálním sídlem Rady EU je budova Justus Lipsius v Bruselu, nicméně v dubnu, červnu a říjnu každého roku probíhají její zasedání v Lucemburku a neformální jednání se uskutečňují také v aktuálním předsednickém státě.

Zasedání jednotlivých formací Rady EU řídí vždy ministr z předsedající země, s výjimkou Rady pro zahraniční věci. Jejím předsedou je Vysoký

představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku volený na pětileté funkční období.  V předsednictví se členské státy střídají po 6 měsících podle předem stanoveného pořadníku. Předsedající země má za úkol svolávat a řídit zasedání Rady EU, usilovat o vytváření kompromisů. Kromě řady povinností má předsedající země také unikátní prostor pro určování priorit jednání. Tím může prosazovat své národní zájmy a do značné míry také ovlivnit směr, jakým se Evropská unie vydá. Česká republika vykonávala své historicky první předsednictví v 1. pololetí roku 2009.

Pořadí předsedajících zemí (2008-20011)
Francie 2. pololetí 2008
Česká republika 1. pololetí 2009
Švédsko 2. pololetí 2009
Španělsko 1. pololetí 2010
Belgie 2. pololetí 2010
Maďarsko 1. pololetí 2011
Polsko 2. pololetí 2011

Pravomoci Rady se týkají především rozhodovacího procesu, kdy společně s Evropským parlamentem schvaluje návrhy právních předpisů (nařízení, směrnice) ze strany Komise a rozpočet. Rada EU také koordinuje hlavní směry hospodářské politiky členských států a pověřuje Komisi různými úkoly, např. vyjednáním mezinárodních smluv.

Radě EU v její činnosti asistuje tzv. COREPER, neboli Výbor stálých zástupců (Comitée des Representants Permanents) složený ze stálých zástupců členských států v Bruselu (velvyslanců a jejich zástupců). COREPER předjednává a připravuje podklady pro rozhodování Rady EU. Často vyjedná konečnou dohodu do takové podoby, že ministři v Radě EU o věci rozhodnou už jen formálně.

Pokud se ale jedná o kontroverzní otázku, o které není mezi ministry shoda, dochází v Radě EU k hlasování. Jednotlivým státům byl na základě politické dohody přidělen určitý počet vážených hlasů v rozmezí 3 až 29 (viz. tabulka). Podle důležitosti tématu a dopadu projednávaného předpisu je k přijetí třeba pouze nadpoloviční (prostá) většina hlasů (zejména pro procedurální otázky), kvalifikovaná většina (pro většinu oblastí - např. vnitřní trh, finanční záležitosti, obchod apod.), nebo jednomyslný souhlas (např. pro otázky společné zahraniční politiky, daňovou problematiku, policejní spolupráci atd.).

Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba naplnit 3 kritéria (tzv. trojí většina). Pro se musí vyslovit nejen nadpoloviční většina členských států, ale i 255 vážených hlasů z celkového počtu 345 a v případě, že k tomu dá některý stát podnět, musí se také ověřit, zda populace států hlasujících pro návrh představuje alespoň 62 % celkové populace EU. Tímto systémem se bude hlasovat až do roku 2014, poté dojde podle Lisabonské smlouvy ke změně: hlasovat se bude na principu tzv. dvojité většiny: aby mohla být rozhodnutí Rady přijata, musí získat podporu 55% členských států, které musí zároveň představovat alespoň 65% populace EU. Tato posílí postavení malých a největších zemí v Radě.

Vážené hlasy v Radě EU
Členský stát Počet hlasů
Kvalifikovaná většina 255/345
Německo 29
Francie 29
Itálie 29
Velká Británie 29
Španělsko 27
Polsko 27
Rumunsko 14
Nizozemsko 13
Belgie 12
Česká republika 12
Řecko 12
Maďarsko 12
Portugalsko 12
Rakousko 10
Švédsko 10
Bulharsko 10
Dánsko 7
Irsko 7
Litva 7
Slovensko 7
Finsko 7
Kypr 4
Estonsko 4
Lotyšsko 4
Lucembursko 4
Slovinsko 4
Malta 3

Po technické a administrativní stránce Radě EU pomáhá také Generální sekretariát v čele s Generálním tajemníkem.

Vzhledem k tomu, že Rada EU čelila dlouhodobé kritice za to, že jednání jsou neveřejná a tudíž nedostatečně průhledná, rozhodla se zpřístupnit část jednání široké veřejnosti prostřednictvím videopřenosů. Přenosy jsou dostupné z oficiálních webových stránek Rady EU.

Odkazy:

Euroskop: Rada Evropské unie (česky)
http://www.euroskop.cz/98/sekce/zakladni-informace/
Oficiální stránky Rady EU (česky):
http://www.consilium.europa.eu/showPage.ASP?lang=cs
Stálé zastoupení České republiky v Bruselu (česky)
www.mzv.cz/eu
Oficiální stránky Českého předsednictví v Radě EU 2009 (česky)
www.eu2009.cz
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.