Top banner
zpět na homepage
Sociální demokracie
Kategorie: Myšlenkové směry

Sociální Evropa (Sociální demokracie)

Její zastánci vidí evropské sociální systémy jako hlavní vymoženost a staví se rozhodně za jejich zachování. To zahrnuje podporu obyvatelstva v nouzi, nezaměstnanosti nebo při onemocněních, ale také ochranu pracovníků v zaměstnání atd. Jsou ochotni k těmto účelům připustit zvyšování daní a co možná nejvíce sjednotit Evropu na stejnou sociální úroveň. Jejich krédem je také solidarita zejména uvnitř Unie, zahrnující mimo jiné aktivní politiku zemědělství.

Sociální demokracie je politickým směrem, který se snaží o prosazování myšlenek socialismu cestou postupných změn a demokratických mechanismů. Hlavní cíl sociálně demokratického hnutí je postupným evolučním procesem nastolovat mechanismy sociální rovnosti a sociálního státu, jeho vidění společnosti však již není založeno na třídním konfliktu. Tato ideologie si (obecně) neklade za cíl provádět revoluční změny na úkor horních vrstev. Jejím záměrem je podporovat solidaritu ve společnosti a chce tak činit napříč společenskými vrstvami to jest i za přispění horních vrstev. Na rozdíl od socialismu a komunismu se sociální demokracie nesoustřeďuje primárně na otázku kdo, zda příslušníci nějaké sociální třídy, či stát v konkrétní společnosti vlastní výrobní kapacity. Sociální demokraté uznávají institut soukromého vlastnictví i určitou míru sociální stratifikace.

Na rozdíl od socialismu se sociální demokracie neopírá pouze o jedno konkrétní učení, jakým je například vědecký socialismus. Moderní význam tohoto pojmu se dá označit jako geneze socialismu a liberalismu. Tato geneze vzniká z kritiky Marxova učení a přijetí určitých liberálních ekonomických principů na konci 19. století, kdy se začínaly zmírňovat negativní důsledky průmyslové revoluce na dělnickou třídu. Počátky moderní Sociální demokracie se datují k názorovým neshodám uvnitř německé sociální demokracie v roce 1875.

Za nejvýznamnějšího ideového zakladatele moderní sociální demokracie je považován Eduard Bernstein, který mimo jiné prohlásil, že socialismus není nevyhnutelným výsledkem vývoje kapitalismu, ale spíše morální ideál. Po kritice, kterou Marx podrobil Bernsteinovy názory, se tyto dva levicové proudy rozešly. Nemalou úlohu v tomto štěpení měly sociální reformy, které v této době zaváděl německý kancléř Bismarck právě za účelem oslabení socialistů.

V první polovině 20. století se umírnění socialisté stávají opravdu masovým hnutím v mnoha státech Evropy. Jejich přijmutí kapitalismu šlo v této době ruku v ruce s přijetím myšlenek liberálního ekonoma Johna M. Kynese. V tomto období tedy socialisté formulují svůj ekonomický a politický systém založený na intervencích státu do ekonomiky za účelem podpory stabilního růstu ekonomiky a zvyšování životní úrovně chudších sociálních skupin. Ve 2. polovině 20. století prováděli socialisté rozsáhlé programy sociálních reforem a poskytovali širokou sociální péči. Vzorovou sociální demokracií v Evropě se stalo Švédsko, kde v poválečném období vládla převážně dělnická strana.

Dnešní umírnění socialisté přidali ke své tradiční agendě principy rovnosti a práva nebýt diskriminován na základě rasy, politické orientace, sociální skupiny, pohlaví, atd. Většina moderních socialistických stran je sdružena do Socialistické Internacionály.

V dnešní době mají sociální či sociálně-demokratické strany své místo téměř v každé vládě světa. Ve státech EU jsou zachovány některé prvky socialistických myšlenek, především se promítají do politiky sociálních dávek či podpory v nezaměstnanosti. Nejvýznamnější sociální demokratickou stranou v České republice je v současné době ČSSD.

Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.