Top banner
zpět na homepage
Euroskepticismus
Kategorie: Myšlenkové směry

Méně Evropy (Euroskepticismus)

Příznivci projektu jsou pro omezení pravomocí Unie a jejích orgánů ve prospěch návratu k silným národním státům. Zásadně odmítají nárůst kompetencí evropských institucí a zvyšování jejich rozpočtu či počtu zaměstnanců. Jsou pro minimalizaci evropských právních regulací, chápou Unii jako společenství založené na vzájemné prospěšnosti zejména v ekonomické oblasti, ale ne už v kulturní či politické.

Za euroskeptika nebo europesimistu bývá obecně označován ten, kdo nevěří v proces evropské integrace jako v metodu, která by dokázala nabídnout řešení problémů současného světa a zajistit základní cíle, tzn. mír, stabilitu a prosperitu.

V odborné literatuře byla popsána celá škála odlišných typů euroskepticismu:

Tzv. tvrdý euroskepticismus představuje myšlenkový směr, který se k evropské integraci staví nejvíce negativně. Požaduje buď odmítnutí celého integračního procesu jako takového a jeho úplné zastavení, nebo přinejmenším zablokování jeho podstatné části.

euroskepticismus

Představitelé mírnější kategorie, tzv. měkkého euroskepticismu, se stále staví k integraci celkově negativně, nicméně považují její negativní dopady za napravitelné. Dosáhnout toho hodlají prosazením určitých pragmatických reforem v souladu s národními zájmy. Měkký euroskepticismus je založen na kritice některých aspektů integrace, nebo nesouhlasu s realizací konkrétních politik. Většina jeho zastánců se přiklání k mezivládní spolupráci jako nejvhodnější metodě integrace.

Euroskeptici argumentují nejčastěji možnou ztrátou národní suverenity, unifikací všech členů podle jednoho evropského vzoru nebo centralizací pravomocí v Bruselu.

Podle sociologů patří ke konkrétním důvodům, které nejčastěji vedou k posílení negativního vnímání evropské integrace, společná zemědělská politika, společná zahraniční politika, společná obranná a bezpečnostní politika, jednotná měna, Evropské síly rychlého nasazení, Evropská ústava, snahy o harmonizování daňových systémů a systémů sociálních dávek a zmenšení počtu politik v kompetenci Evropské rady, které země mohou vetovat.

V praxi pak nedůvěra k ideologii evropské integrace nebo pragmatická kalkulace kladů a záporů, které přináší začlenění do EU, vedly např. k norskému odmítnutí členství v EU v referendu, švýcarskému odmítnutí členství v Evropském hospodářském prostoru, odmítnutí Eura ze strany DánskaŠvédska  a Spojeného království Velké Británie, vystoupení Grónska z EU atd.

Česká republika se mezi zeměmi EU, jak vyplývá z Eurobarometru č. 67, který byl vydán na jaře 2007, řadí společně s Rakušany, Maďary a Brity spíše k těm skeptičtějším. Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, je nyní 46% ve srovnání s 57% v průměru EU-27. Podle tohoto Eurobarometru se ČR také řadí k zemím, kde za poslední rok nejvíce klesla spokojenost s členstvím v EU. Od roku 2006 ubylo spokojených občanů o 5%, takže členství teď považuje za dobrou věc necelá polovina obyvatel. Tento trend potvrdil i průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V červnu 2007 bylo podle CVVM s členstvím v Unii spokojeno pouze 32% Čechů.

Odkazy:

Europesimismus a eurooptimismus ve veřejném mínění v EU a v ČR, článek Kláry Vlachové z roku 2004 na portálu Socioweb:
http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=185&lst=121
Francouzské politické strany a evropská integrace, článek Dany Prudíkové na serveru čtvrtletníku Středoevropské politické studie (zajímavý obecný úvod o eurooptimistické/skeptické orientaci politických stran):
http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=242
CVVM: počet lidí spokojených s členství klesá, portál Euroskop.cz:
http://www.euroskop.cz/8952/7207/clanek/cvvm-pocet-lidi-spokojenych-s-clenstvim-v-eu-klesa/
Eurobarometr 67 (včetně Národní zprávy Eurobarometr pro ČR), oficiální stránky EUROSTAT:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb67/eb67_en.htm
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.