Top banner
zpět na homepage
Multikulturalismus
Kategorie: Myšlenkové směry

Multikulturalismus

Vývoj multikulturalismu

Multikulturalismus je myšlenkový a politický proud, který reaguje na situaci vzniklou soužitím několika kultur a který věří, že v jednom státě mohou žít pohromadě jednotlivci a skupiny rozdílné kultury, náboženského vyznání, rasy, s jinými hodnotami, vzájemně si rozumět a učit se od sebe. Říká, že všichni lidé jsou si rovni a každý má právo zachovat si svou kulturu a vyznání. Multikulturalismus zdůrazňuje pozitivní přínos soužití různých skupin pro celou společnost i stát. Můžeme jej najít zejména v zemích, ve kterých žije mnoho různých národnostních a kulturních skupin, kde má multikulturalismus za cíl politicky sjednotit občany bez ohledu na jejich původ, náboženství či kulturu, přičemž vyzdvihuje důležitost zachování vzájemných odlišností. Ve Spojených státech amerických je spojován s politickou korektností.

multikulturalismus2

Multikulturalismus se staví do opozice vůči konceptu národního státu, tak jak v Evropě vznikl na začátku 19. století, kdy stát znamenal jednotný národ, jazyk a kulturu a cizí subjekty byly asimilovány či vyháněny, vyčleněny ze společnosti, likvidovány (holocaust, vysídlení německých komunit po Druhé světové válce atd.). Termín „multikulturní“ se ve většině případů týká skupin imigrantů z neevropských zemí jak v Evropě, tak i v anglofonních zemích jako jsou US a Kanada. Politika multikulturalismu uznává držení několika občanství. Vláda podporuje noviny, televizní stanice a rádiové vysílání v jazycích menšin žijících na jejím území, stejně tak jako umění, hudbu, slavnosti a svátky menšinových kultur. Multikulturalismus akceptuje tradiční i náboženské odívání menšin jak ve školách, armádě tak i v normálním veřejném životě. Vlády se také snaží o co největší zapojení menšin do běžného života společnosti a podporují jejich přítomnost ve všech pracovních odvětvích.

Multikulturalismus se jako termín v Evropě poprvé objevil v 50. letech 20. století ve Švýcarsku, kde vyjadřoval politicky jednotný národ, který je ale kulturně rozdílný. Od 70. let 20. století se podobná myšlenka rozšířila do celé Evropy společně s tím jak přicházeli migranti ze zemí, které bývaly evropskými koloniemi, zejména do Anglie, Francie, Nizozemí, či s příchodem námezdních dělníků do Německa a Itálie, zejména z Turecka. Pro tyto dělníky se vžil německý výraz gastarbeiter, který označuje zahraničního dělníka přicházejícího do země na pozvání domácí vlády. Ve většině případů se jedná o levnou zahraniční pracovní sílu. Po uplynutí několika let se ukázalo, že většina migrantů zůstane natrvalo a evropské státy byly nuceny tuto novou složku ve společnosti uchopit. Buďto plnou integrací a asimilací imigrantů (americká myšlenka tzv. tavícího kotle, schopného migranty absorbovat a rozpustit ve většinové společnosti), či v politice multikulturalismu. Plná integrace a asimilace však již na konci 20. století nebyla v Evropě ani v USA možná, kvůli existenci masové imigrace, početných ghett a etnických skupin žijících pospolu a zachovávajíc si svou specifickou kulturu a jazyk. Většina států přistoupila k politice multikulturalismu, která se zdála být úspěšnou až do konce 90. let dvacátého století. Situace se změnila s dospíváním druhé a třetí generace imigrantů, kteří ztratili napojení na zemi svých rodičů a zároveň nebyli začleněni do společnosti státu, ve kterém žijí. Tito lidé často žijí v chudých dělnických komunitách s bující kriminalitou, stěžujících si na nezájem místní vlády a nedostatek pomoci. V některých muslimských komunitách nacházejí odezvu radikální názory a protizápadní postoje. Celou situaci navíc po 11. září 2001 zhoršuje „globální terorismus“ spjatý s islamistickým fundamentalismem, který ve vykořeněných komunitách nachází útočiště. Zejména v Nizozemí, Dánsku, Velké Británii a Francii a Německu převažují nesnášelivé nálady vůči menšinám z arabských zemí. Dochází k znovuobjevení nacionalismu jako určující politické síly a k restriktivním opatřením v imigrační a azylové politice Evropské unie, k nimž přispívají střety mezi menšinami a většinovou společností. Již od 90. let 20. století dochází ke kontroverzním tzv. šátkovým aférám ve státech západní Evropy. V roce 2005 došlo na předměstí Paříže k pouličním výtržnostem jako reakci na smrt dvou arabských mladíků, za kterou byla viněna francouzská policie.

multikulturalismus

Obecně je multikulturalismus podporován mezi liberálně smýšlejícími lidmi a politickými stranami. Naopak konzervativnci a krajní pravice se staví do opozice. Mezi první kritiky multikulturalismu patřila Ayn Rand v USA, která se již na začátku 70. let obávala, že multikulturalismus povede k etnické balkanizaci společnosti, kdy množství různých etnik zničí moderní průmyslovou společnost. V současné době s problémy, které provází soužití různých kultur a etnik ubývá zastánců multikulturalismu jako udržitelné cesty života západní společnosti.

Myšlenka multikulturalismu se v Evropě uplatňuje od 70. let 20. století. V současné době Evropa aplikuje tři různé multikulturní modely. První typ, charakteristický pro Francii či Švýcarsko, sleduje důslednou integraci a asimilaci národnostních menšin, jejichž kulturní a náboženské tradice mají být věcí soukromou a nesmí zasahovat do veřejného života. Druhý model aplikovaný zejména v Německu, Nizozemsku či Skandinávii nevyžaduje asimilaci imigrantů. Míra integrace je v těchto zemích velmi nízká, což ale na jednu stranu znevýhodňuje samotné imigranty, protože většina z nich není nucena k ovládnutí jazyka země, do které přišli, což vede k segregaci menšin od většinové společnosti a k vytváření ghett a chudinských čtvrtí. Poslední typ, který nacházíme ve Velké Británii, vnímá společnost jako směsici různých skupin, jejichž požadavky je třeba chápat a respektovat, přičemž původní kultura zůstává nadřazená kultuře migrantů.

Odkazy:

internetová encyklopedie Wikipedia, heslo multikulturalismus (česky)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Multikulturalismus
Multikulturní společenství, 3.4.2007 (česky)
http://natur.cuni.cz/~simon1/prezentace/Multicultural_Society_CG_v_5.ppt#256
Nedomyšlený Sartoriho multikulturalismus, Ekonom č.1/2006 (česky)
http://upol.ff.cuni.cz/ucitele/znoj/multikulturalismus_06.pdf
internetová encyklopedie Wikipedia, heslo multikulturalismus (anglicky)
http://en.wikipedia.org/wiki/Multiculturalism
Co to je multikulturalismus, od profesora Gregory Jay, Universita Wisconsin (anglicky)
http://www.uwm.edu/~gjay/Multicult/Multiculturalism.html
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.