Top banner
zpět na homepage
Konflikt v Čečensku
Kategorie: Události

Rusko-čečenský konflikt

Rusko-čečenský konflikt, který do povědomí českého pozorovatele vstoupil především dvěma válkami, vypuknuvšími v 90. letech minulého století, má své historické, politické a ekonomické příčiny. Jeho kořeny sahají do 18. století, kdy na Kavkaze začalo docházet k prvním velkým střetům mezi kavkazskými národy a rozpínající se ruskou říší, pro kterou byl Kavkaz strategicky významným regionem. Od té doby Čečensko střídavě procházelo obdobím krátkodobé samostatnosti, k níž docházelo vždy při oslabení ruského státu, a velmi dlouhým obdobím, v němž bylo začleněno do Ruska. Dnešní Čečensko je součástí Ruské federace a po dvou brutálních válkách, které se přes jeho území v posledních dvou desetiletích přehnaly, nyní dochází k postupné obnově země a normalizaci situace.

Konflikt v Čečensku se táhne již od 18. století, kdy se expandující ruská říše snažila Kavkaz ovládnout. To se jí podařilo až v druhé polovině 19. století, kdy byl zlomen ozbrojený odpor Čečenců pod vedením avarského imáma Šamila. Další úder pro odbojné Čečensko, kde se mezitím rozjela těžba místní vysoce kvalitní ropy, přišel ke konci druhé světové války, kdy byl na Stalinův příkaz prakticky celý čečenský národ, podobně jako některé další národy tehdejšího Sovětského svazu, vysídlen do Střední Asie a na Sibiř (1944). Po návratu z vyhnanství (1957) nastalo období relativního sociálně-ekonomické rozvoje země, ovšem vykoupené potlačováním čečenských tradic a jazyka.

Během rozpadu SSSR vyhlásilo nezávislost i Čečensko a zvolilo si svého prvního prezidenta, sovětského generála Džochara Dudajeva (1991). Ruský prezident Boris Jelcin se pokusil Čečensko znovu začlenit do Ruské federace, avšak jím zahájená válka (1994) skončila po dvou letech bojů stažením ruských vojsk. Nově zvolený čečenský prezident Aslan Maschadov (1997) však nedokázal zabránit tomu, aby ve válkou zdecimované zemi nedocházelo k ozbrojeným potyčkám mezi místními vůdci, nárůstu zločinnosti, posilování stoupenců radikálního islámu a všeobecnému chaosu. Čečenský stát, který však nebyl mezinárodně uznán, se postupně hroutil a jeho existenci definitivně ukončila nová válka, zahájená ruským prezidentem Vladimirem Putinem (1999).

Ruská armáda, která se poučila ze svých vojenských a informačně-propagandistických chyb předchozího válečného tažení, čečenský ozbrojený odpor postupně zlomila a Putin za pomoci promoskevských Čečenců a odpůrců radikálních islamistů učinil z Čečenska znovu součást Ruské federace. Podobně jako první válka však byla i tato druhá charakterizována brutálním postupem ruských sil vůči civilnímu obyvatelstvu a teroristickými činy některých čečenských velitelů.

V posledních letech, zejména po jmenování mladého a ambiciózního Ramzana Kadyrova prezidentem republiky (2007), intenzivně dochází k všeobecné obnově země a všestrannému zlepšování situace. Na druhé straně čečenský partyzánský odpor pokračuje a postupně difundoval i do okolních republik, zejména Ingušska, Dagestánu a Kabardino-Balkarie, takže Kavkaz ještě dlouho nebude klidnou oblastí.

Obyvatelům Čečenska účinně pomáhá řada humanitárních organizací, včetně českých nevládních organizací Člověk v tísni, Charita Česká republika a Berkat.

Současné Čečensko hraničí s Ingušskem, Severní Osetií, Stavropolským krajem, Dagestánem a Gruzií. Je pětkrát menší než Česká republika (cca 16 000 km2) a podle různých odhadů má přes milion obyvatel, dalších 100 000 až 200 000 osob žije za jeho hranicemi.

Odkazy:

Zpravodajské weby:

Chechnya Weekly (web americké nadace Jamestown Foundation):
http://www.jamestown.org/chechnya_weekly
Kavkazskij uzel (web ruské lidskoprávní organizace Memorial):
http://www.kavkaz-uzel.ru

Politické weby:

Chechnya Weekly (web americké nadace Jamestown Foundation):
http://www.jamestown.org/chechnya_weekly
Kavkazskij uzel (web ruské lidskoprávní organizace Memorial):
http://www.kavkaz-uzel.ru
Vláda Čečenské republiky:
http://chechnya.gov.ru
Čečenpress (web stoupenců nezávislého Čečenska):
http://www.chechenpress.info

Další weby:

Prague Watchdog:
http://www.watchdog.cz/links
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.