Top banner
zpět na homepage
Ekonomická krize
Kategorie: Události

V letech 2008 a 2009 zasáhla Evropskou unii ekonomická krize. V roce 2009 způsobila ve všech zemích EU s výjimkou Polska hospodářský propad. Ekonomická krize vznikla z krize finanční, která byla důsledkem hypoteční krize v USA. Na ekonomickou krizi v Evropě navázala krize veřejných financí, která se projevila především v Řecku.

Po krachu několika amerických bank v důsledku hypoteční krize a nevratných vkladů se přesunula finanční krize v září 2008 do Evropy. Několik evropských bank v Británii, Beneluxu, Německu a na Islandu muselo být zachráněno zásahem států (částečným nebo úplným zestátněním). Nedůvěru věřitelů v banky se evropské státy pokoušely uklidnit zvyšováním státních garancí za vklady. Ze strany evropských států byl tento postup nekoordinovaný, neboť jednotlivé státy přistupovaly k zavádění garancí samostaně. Finanční krize si nevyžádala výrazný akutní zásah na úrovni EU, neboť se v jejím rámci projevila nestejnoměrně. Zatímco v zemích západní Evropy bylo nutné banky zachraňovat a následně je očišťovat od rizikových investic, ve střední Evropě zůstal finanční sektor poměrně stabilní. Evropská komise však musela otevřeně ustoupit od principů volné hospodářské soutěže, když povolila státní pomoc krachujícím bankám.

Finanční krize s sebou přinesla obavu světového hospodářství před dalším vývojem a zpomalení hospodářského růstu. Banky ze strachu před dalším vývojem držely peníze a zdráhaly se výhodně půjčovat. To mělo za následek zpomalení tempa nových investic v ekonomikách (na které byly zapotřebí nové půjčky), oslabení poptávky a zastavení hospodářského růstu.

Situaci se jednotlivé státy pokusily usměrnit státními investičními pobídkami (např. stavbou nových dálnic), prémiemi za podporu určitého segmentu ekonomiky (např. šrotovné – prémie při nákupu nového auta při ekologickém odstranění starého), opatřeními podporujícími zaměstnanost (odklad plateb sociálního pojištění) nebo opatřeními zmírňujícími dopady krize (rekvalifikační programy pro nezaměstnané, zvýšení podpor v nezaměstnanosti).

Každý stát EU zvolil svůj způsob boje s krizí a jednotlivé modely se různily, neboť politici měli odlišné pohledy na ideální lék proti krizi.

Snaha EU dosáhnout určité koordinace vyvrcholila v době českého předsednictví na jaře roku 2009. Na neformálním summitu Evropské rady v Bruselu 1. března byl společným prohlášením odmítnut protekcionismus – tedy uzavírání ekonomik členských států. Během prvních měsíců roku 2009 se totiž u některých představitelů starých členských zemí objevily tendence k ochraně svých ekonomik před konkurenčními důsledky volného trhu. Tím by však byl popřen jeden z principů Společenství.

Na zasedání Evropské rady na konci března 2009 pak byl dohodnut balíček fiskálních stimulů ve výši 200 miliard euro. Jednalo se však především o příslib členských zemí pomoci ekonomikám z národních rozpočtů. Podíl rozpočtu EU na tomto balíčku byl pouze 30 miliard euro.

Přes pozitivní, ale pomalou reakci ekonomik, došlo ke zvýšení nezaměstnanosti a rapidnímu poklesu příjmů státních rozpočtů v členských zemích EU. Rozpočty se propadly do hlubokých deficitů a některé země, které nebyly schopné si dále půjčovat peníze na světových finančních trzích, musely požádat o mezinárodní finanční pomoc ze strany Mezinárodního měnového fondu (Maďarsko) nebo EU (Lotyšsko).

Vzhledem k pomalému oživování ekonomik se do problémů dostaly další státy, především Řecko, které však na rozdíl od Maďarska a Lotyšska je zemí Eurozóny. Zatímco v případě Maďarska a Lotyšska oslabení národních měn nemělo zásadní vliv ne evropskou ekonomiku, řecká krize přinesla nedůvěru v euro. Země Eurozóny tak musely zasáhnout na pomoc Řecka velkorysým finančním stimulem, aby nedocházelo k dalšímu oslabování společné měny.

Na druhou stranu problém Řecka není důsledkem pouze hospodářské krize. V Řecku byl dlouhodobě porušován Pakt stability a růstu, přičemž některé ekonomické statistiky byly falšovány. Přebujelý sociální systém byl neúnosně náročný na státní rozpočet, což se projevilo při výpadku příjmů v důsledku hospodářských otřesů.

Evropská zkušenost s ekonomickou krizí přinesla diskuze o těsnějším ekonomickém vládnutí (minimálně v rámci zemí Eurozóny), o účinnější regulaci bank nebo o zdanění finančních transakcí.

Odkazy:

Evropská komise: Economic Crisis in Europe (anglicky)
http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication15887_en.pdf
Měšec.cz: Bude hospodářská krize jen chřipkou, rakovinou nebo morem? (česky)
http://www.mesec.cz/clanky/bude-hospodarska-krize-jen-chripkou/
Generation Europe, o.s. neodpovídá za obsah externích internetových stránek.