Proč zrovna výuková hra?

Hry ve výuce nejsou ničím objevným. Německá armáda využívala deskové simulace pro výuku strategického myšlení svých důstojníků už v 19. století. Na amerických obchodních školách se běžně používají ekonomické simulace už přes 50 let; většina z nich dnes běží na počítačích. V roce 1971 spatřila světlo světa snad první úspěšná komerční „počítačová vzdělávací hra“ Oregon Trail, vyučující o životě amerických osadníků v době dobývání divokého Západu. V USA ji používali i na středních školách.

V současnosti používá 3D hry s virtuálními postavami americká armáda – vojáci nasazení v Iráku se díky nim učí zvládání krizových situací a hovorovou arabštinu (Tactical Iraqi). Virtuální realita se pomalu začíná uplatňovat i v psychoterapii. Například zmírňovat svůj strach z létání si můžete zkoušet (pod dozorem terapeuta) ve „hře“, kde máte za úkol vejít na letiště, nechat se odbavit, nastoupit do letadla a přežít ve zdraví start (Virtuallybetter, firma vyrábějící terapeutické simulátory).

Počítačové hry je možno využít i při výuce na školách. Jako slibné se jeví převážně strategie a adventury (hry, ve kterých se odehrává příběh a hráč vystupuje jako jedna z jeho postav). Ty se totiž často odehrávají v kontextu skutečných historických událostí – sociálních, politických nebo náboženských – a jsou objevitelské a budovatelské. Je možno sledovat, jaké následky mají v herním světě vaše činy a jak spolu souvisí různé události. Zkrátka dozvídáte se, jaký je svět v pohybu. Strategie se navíc dají hrát v týmu, což motivuje studenty k diskusím a spolupráci, čemuž se na klasické hodině s učitelem naučí jen těžko. Některé komerční hry pak obsahují k nejdůležitějším herním reáliím krátký popis, z něhož se mohou ti zvídavější dozvědět i faktické údaje. O hodinách historie byly zkoušeny například strategické hry Civilizace III nebo Europa Universalis II. Ta první je simulátorem vývoje civilizací – odráží historii lidstva od roku 4000 př. n. l. až do současnosti. Ta druhá simuluje raně novověkou Evropu.

Hry mohou být ovšem vyvíjeny i přímo pro potřeby výuky, aby se s jejich pomocí studenti naučili a dozvěděli co nejvíce. Kupříkladu hra Revolution rekonstruuje americké koloniální maloměsto v době těsně před válkou o nezávislost. Studenti mohou hrát za různé postavy (např. právník, puškař, otrok) a z jejich perspektivy nahlížet, jak takové město vypadalo. Aplikace FearNot! pro změnu učí děti ze základní školy bránit se šikanování.

Jestliže je hra navíc vhodně doplněna výkladem učitele, diskusemi a dalšími aktivitami, stává se z ní výborný nástroj, díky kterému se studenti nejen naučí fakta, ale ještě si procvičí spoustu komunikačních a logických dovedností.

Evropa 2045 je první výukovou hrou, která se objeví v České republice. Jedná se o simulátor Evropy na dalších několik desítek let. Hra je určena pro doplnění výuky na gymnáziích v oblasti společenských věd a rozvíjí přitom i schopnosti diskutovat, společně řešit problémy a kriticky uvažovat. Není to jen čistě počítačová hra. To hlavní se bude odehrávat v diskusích. Učitel předem projde školením, aby věděl, jak výuku vést. Hra je navržena tak, aby se dala jednoduše ovládat a díky připojení přes internet odpadnou případné problémy s instalací.

Plnou verzi tohoto textu můžete najít v časopise Třetí pól, květen 2007.

Přihlášení do hry

Logo FF

Logo MFF

Oficiálními partnery simulace Evropa 2045 jsou Filozofická a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze.